S pandemií se objevila řada nových pracovních uspořádání, včetně takzvaného nelineárního pracovního dne. Zaměstnanci, kteří v takovém systému fungují, mohou své povinnosti plnit mimo klasickou pracovní dobu. Svým závazkům pak dostojí v okamžiku, kdy se jim to právě hodí. Asynchronní pracovní doba počítá s tím, že si zaměstnanec flexibilně rozdělí úkoly do intenzivních pracovních bloků v průběhu celého dne. Systém umožňuje zaměstnanci přizpůsobit práci svému osobnímu životu, a ne naopak. O trendu píše BBC.
V minulosti nebyla nelineární pracovní doba tak neobvyklá, možná ale znovu přichází do módy. Někdy se podle ní lidé řídí, aniž by si to uvědomovali. Třeba když si přivstanou, aby se dopředu připravili na schůzku, nebo naopak dokončují úkol pozdě do noci.
Ne každá firma podobnému uspořádání zatleská, pokud ale zaměstnanci dodržují určitá pravidla, existuje podle odborníků nesčetné množství výhod, které nepravidelná pracovní doba přináší.
Přestávka, jídlo, šlofík
Práce jako přesně ohraničená přímka nebyla před průmyslovou revolucí nijak obvyklá. Typický pracovní den trval od soumraku do úsvitu, přerušovaly ho pravidelné přestávky, pauzy na jídlo, a dokonce šlofíky. Když společnost přešla na průmyslovou výrobu, vyžádala si práce v továrnách striktní pracovní rytmus o minimálně čtyřiceti hodinách týdně.
Osmihodinová pracovní doba se později přenesla i do kanceláře a navzdory technologickému pokroku zůstala společenskou normou. Pandemie se zažitými vzorci ale otřásla, ukázalo se totiž, že zaměstnanci zůstávají produktivní, i když si udělají pauzu, tráví čas s rodinou a pracují ve flexibilnějším časovém rozhraní.
Myriáda možností
Každý si flexibilitu může nastavit jinak. Rodič školáka odpoledne potřebuje vyzvednout ratolest ze školy a zavézt ji na kroužek a práci si raději dodělá večer. Někdo jiný si možná zase raději přivstane a dokončí část povinností dříve, než se ostatní členové domácnosti vzbudí, protože později by ho vyrušovali. Variant je bezpočet.
Profesorka behaviorálního výzkumu na Londýnské škole ekonomie a politických věd Laura Giurgeová vypočítává výhody: "Asynchronní pracovní doba lidem umožňuje ušetřit čas potřebný k dojíždění, vyřídit papírování během doby, kdy jsou méně fyzicky výkonní, umožňuje jim najít si čas na cvičení a ještě ušetřit peníze díky tomu, že si jídlo uvaří doma."
S větší flexibilitou se pojí také větší produktivita. "Základní výhodou nelineární práce je kontrola nad tím, jak trávíme svůj čas," vysvětluje Giurgeová. "Uděláte tak práci v okamžiku, kdy jste nejvíce produktivní," dodává.
Vše má své meze
I tento způsob práce ale vyžaduje alespoň základní rámec, který ho drží pohromadě. Na místě jsou základní směrnice, které nenechají zaměstnance příliš se vzdálit naplánovaným cílům. Takový rámec mohou nastavit například povinná setkání, během nichž zaměstnanci pracují na nějakém úkolu společně.
Lidé pracovali mimo stanovenou pracovní dobu už před pandemií, už z domova například odpovídali na e-maily, nejde ale o totéž. Šlo o neplacené přesčasy, které prodloužily osmihodinovou pracovní dobu. Experti se domnívají, že nelineární tempo by mohlo naopak zabránit vyhoření zaměstnanců. Nejvíce dnes umožňují toto pracovní rozhraní technologické firmy a start-upy. Po nepravidelném pracovním tempu ale bude stále větší poptávka i v jiných odvětvích a firmy, které se jí nepřizpůsobí, přijdou o pracovní sílu, je přesvědčena profesorka Giurgeová.