


Když se v roce 1983 v australském Sydney běžel ultramaraton, pro startovní číslo si došel také podivně vypadající senior. Všichni kolem si mysleli, že mu již rozum příliš neslouží a na místě se ocitl omylem. Když se ale muži jménem Cliff Young podařilo náročný závod vyhrát, nikdo nevycházel z údivu.

Cliffu Youngovi bylo právě jednašedesát let a celý život choval ovce. V roce 1983 ho z čista jasna popadl nevšední nápad, který posléze také uskutečnil - přihlásil se na svůj první ultramaraton.
Jednalo se o velmi náročný závod ze Sydney do Melbourne, jehož trasa byla dlouhá neuvěřitelných 875 kilometrů. Zkrátka nic pro netrénované a slabé povahy. Není tedy příliš překvapivé, že seniora bez zubů (protézu si vyndal, protože cvakala) na startovní čáře neočekával opravdu nikdo.
Cliffa to ale neodradilo a hrdě si došel pro startovní číslo 64. Jeho soupeři, kteří byli v průměru alespoň o třicet let mladší než on, si ho měřili s pochybnostmi v očích. Domnívali se, že muž je patrně senilní a na závody se dostal omylem, zatímco původně mířil někam úplně jinam.
„Jsem Cliff Young. Pocházím z velkého ranče, kde paseme ovce za Melbourne,“ odpověděl na dotazy, kdo je.
Že se jedná o nedopatření, naznačovalo také Cliffovo oblečení. Na sobě totiž neměl běžecké boty ani funkční oblečení. Dostavil se jednoduše v montérkách a gumových holínkách, ve kterých běžně chodíval na pole.
Jakmile závod odstartoval, Cliff Young se stal terčem posměchu. Jeho zvláštní styl běhu, který připomínal spíše podivné šourání, totiž působil na první pohled komicky.
Z počátku za všemi ostatními běžci zaostával, již druhý den závodu se to ale změnilo. Za svítání měl už farmář obdivuhodný náskok. Je pravda, že zkušenosti s běháním určité měl, ale rozhodně ne takové, aby se mohl rovnat s profesionálními atlety. Sice odstartoval v pracovních kalhotách a galoších, ale doběhl už v patřičnějším úboru a běžeckých botách, které mu někdo dal.
Jak se mu to podařilo? Ve skutečnosti za tím není žádná obdivuhodná metoda, ale drobnost. Když si totiž během nočního odpočinku nastavoval budík, kvůli špatnému zraku to udělal špatně a vstal tak o několik hodin dříve než ostatní běžci. Jakmile zjistil, že tato strategie funguje, pokračoval v ní i následující dny a pokaždé vyrážel na další úsek trasy ještě za tmy.
Roli hrál také jeho podivný styl běhu. I když totiž nešlo zrovna o podívanou, kterou by si milovníci sportu užili, ve skutečnosti díky němu Cliff ušetřil mnoho energie a mohl tak běžet delší dobu bez přestávky. Později si mimochodem tuto metodu osvojili také další běžci, kterým rovněž přinesla úspěch.
V průběhu maratonu se přítomní novináři, pro které byl běžící farmář naprostá senzace, Cliffa ptali, co udělá jako první, až doběhne do cíle.
Stařík lakonicky odvětil, že si dojde na záchod. Mluvil pravdu. Když jako první z běžců dorazil do Melbourne, a to za pět dní, patnáct hodin a čtyři minuty, musely veškeré gratulace počkat, až vítěz závodu vyjde z toalety.
Přestože Cliff Young nebyl profesionální sportovec, pro ultramaraton měl podle svého názoru skvělou průpravu. Běžně totiž naháněl až dva tisíce ovcí, které se pásly na ploše o rozloze dva tisíce akrů. Běh na dlouhé tratě tak mimoděk trénoval desítky let, aniž by o tom vůbec věděl.
Jakožto vítěz ultramaratonu obdržel Cliff výhru v hodnotě přibližně 840 tisíc korun. Místo toho, aby si s její pomocí užíval důchod, rozhodl se jinak. Peníze rovným dílem rozdělil mezi všechny účastníky závodu a pro sebe si nevzal ani korunu.
V následujících letech se běhu nadále věnoval a dokonce se vydal na 16 tisíc kilometrů dlouhý charitativní trek, aby získal peníze pro děti bez domova. Přestože se ve vyšším věku léčil s rakovinou, v roce 2000 ve věku osmasedmdesáti let pokořil světový rekord v šestidenním maratonu.
S oblibou motivoval mladší sportovce a říkával, že pravidelný pohyb je to nejlepší, co pro sebe můžete udělat. Kromě manuální práce byl přesvědčený, že za svou kondici vděčí také hruškám v konzervě, což neváhal každému poradit. Cliff Young zemřel v roce 2003 ve věku jednaosmdesáti let.
A ještě vítězný čas oné štrapáce: pět dnů, patnáct hodin, čtyři minuty.
Zdroj: Rungo.cz









Narušování vzdušného prostoru zemí východního křídla Severoatlantické aliance Ruskem ukazuje na potřebu posílit protivzdušnou obranu této části NATO, uvádí podle agentury Reuters společné prohlášení ze středečního summitu lídrů zemí Bukurešťské devítky. V prohlášení také stojí, že je třeba rozšířit obrannou průmyslovou základnu navýšením výrobních kapacit a posílením dodavatelských řetězců.



Květnová čistka followerů na Instagramu, kterou uživatelé a zahraniční média označili jako „Great Purge of 2026“, znovu otevřela otázku, kolik sledujících u influencerů představuje skutečné lidi a kolik jen neaktivní, spamové nebo uměle nafouknuté účty.



„Chceme ukázat zásadní AI trendy v oblasti práce a zaměstnávání v Česku, kam se posunuly a jak by se měly nově nastavit, aby co nejvíce prospěly budoucnosti tuzemské ekonomiky,“ zve na summit Trendy práce 2026 s podtitulem AI jako příležitost pro rychlejší růst, jeden z řečníků, generální ředitel skupiny ČSOB Aleš Blažek.



Jeho satirickému oku neunikl Barack Obama, Margaret Thatcherová, Nicolas Sarkozy, ale třeba ani Woody Allen, Beatles nebo Mick Jagger. V dětství astmatický klučík se během pár let proměnil v jednoho z nejrespektovanějších světových karikaturistů a oženil se s bývalou přítelkyní Paula McCartneyho, půvabnou herečkou Jane Asherovou. Letošního 1. června oslaví 90 let.



Měsíc po ostře sledovaných volbách mají Maďaři novou vládu, jejíž členové v úterý složili v parlamentu sliby. Ve středu se má sejít na svém prvním zasedání, po 16 letech u moci její předseda Péter Magyar (Tisza) vystřídal dosavadního premiéra Viktora Orbána (Fidesz). Živé vysílání předávání moci na sociálních sítích nicméně okořenil, když ukázal skartovačky v sídle svého předchůdce.