


Když se v roce 1983 v australském Sydney běžel ultramaraton, pro startovní číslo si došel také podivně vypadající senior. Všichni kolem si mysleli, že mu již rozum příliš neslouží a na místě se ocitl omylem. Když se ale muži jménem Cliff Young podařilo náročný závod vyhrát, nikdo nevycházel z údivu.

Cliffu Youngovi bylo právě jednašedesát let a celý život choval ovce. V roce 1983 ho z čista jasna popadl nevšední nápad, který posléze také uskutečnil - přihlásil se na svůj první ultramaraton.
Jednalo se o velmi náročný závod ze Sydney do Melbourne, jehož trasa byla dlouhá neuvěřitelných 875 kilometrů. Zkrátka nic pro netrénované a slabé povahy. Není tedy příliš překvapivé, že seniora bez zubů (protézu si vyndal, protože cvakala) na startovní čáře neočekával opravdu nikdo.
Cliffa to ale neodradilo a hrdě si došel pro startovní číslo 64. Jeho soupeři, kteří byli v průměru alespoň o třicet let mladší než on, si ho měřili s pochybnostmi v očích. Domnívali se, že muž je patrně senilní a na závody se dostal omylem, zatímco původně mířil někam úplně jinam.
„Jsem Cliff Young. Pocházím z velkého ranče, kde paseme ovce za Melbourne,“ odpověděl na dotazy, kdo je.
Že se jedná o nedopatření, naznačovalo také Cliffovo oblečení. Na sobě totiž neměl běžecké boty ani funkční oblečení. Dostavil se jednoduše v montérkách a gumových holínkách, ve kterých běžně chodíval na pole.
Jakmile závod odstartoval, Cliff Young se stal terčem posměchu. Jeho zvláštní styl běhu, který připomínal spíše podivné šourání, totiž působil na první pohled komicky.
Z počátku za všemi ostatními běžci zaostával, již druhý den závodu se to ale změnilo. Za svítání měl už farmář obdivuhodný náskok. Je pravda, že zkušenosti s běháním určité měl, ale rozhodně ne takové, aby se mohl rovnat s profesionálními atlety. Sice odstartoval v pracovních kalhotách a galoších, ale doběhl už v patřičnějším úboru a běžeckých botách, které mu někdo dal.
Jak se mu to podařilo? Ve skutečnosti za tím není žádná obdivuhodná metoda, ale drobnost. Když si totiž během nočního odpočinku nastavoval budík, kvůli špatnému zraku to udělal špatně a vstal tak o několik hodin dříve než ostatní běžci. Jakmile zjistil, že tato strategie funguje, pokračoval v ní i následující dny a pokaždé vyrážel na další úsek trasy ještě za tmy.
Roli hrál také jeho podivný styl běhu. I když totiž nešlo zrovna o podívanou, kterou by si milovníci sportu užili, ve skutečnosti díky němu Cliff ušetřil mnoho energie a mohl tak běžet delší dobu bez přestávky. Později si mimochodem tuto metodu osvojili také další běžci, kterým rovněž přinesla úspěch.
V průběhu maratonu se přítomní novináři, pro které byl běžící farmář naprostá senzace, Cliffa ptali, co udělá jako první, až doběhne do cíle.
Stařík lakonicky odvětil, že si dojde na záchod. Mluvil pravdu. Když jako první z běžců dorazil do Melbourne, a to za pět dní, patnáct hodin a čtyři minuty, musely veškeré gratulace počkat, až vítěz závodu vyjde z toalety.
Přestože Cliff Young nebyl profesionální sportovec, pro ultramaraton měl podle svého názoru skvělou průpravu. Běžně totiž naháněl až dva tisíce ovcí, které se pásly na ploše o rozloze dva tisíce akrů. Běh na dlouhé tratě tak mimoděk trénoval desítky let, aniž by o tom vůbec věděl.
Jakožto vítěz ultramaratonu obdržel Cliff výhru v hodnotě přibližně 840 tisíc korun. Místo toho, aby si s její pomocí užíval důchod, rozhodl se jinak. Peníze rovným dílem rozdělil mezi všechny účastníky závodu a pro sebe si nevzal ani korunu.
V následujících letech se běhu nadále věnoval a dokonce se vydal na 16 tisíc kilometrů dlouhý charitativní trek, aby získal peníze pro děti bez domova. Přestože se ve vyšším věku léčil s rakovinou, v roce 2000 ve věku osmasedmdesáti let pokořil světový rekord v šestidenním maratonu.
S oblibou motivoval mladší sportovce a říkával, že pravidelný pohyb je to nejlepší, co pro sebe můžete udělat. Kromě manuální práce byl přesvědčený, že za svou kondici vděčí také hruškám v konzervě, což neváhal každému poradit. Cliff Young zemřel v roce 2003 ve věku jednaosmdesáti let.
A ještě vítězný čas oné štrapáce: pět dnů, patnáct hodin, čtyři minuty.
Zdroj: Rungo.cz









Záběry z oslav Dne vítězství v ruském Kemerovu odhalily, jak hluboko válka na Ukrajině zasáhla ruskou společnost. Reportérka státní televize při rozhovoru s matkou pohřešovaného vojáka označila její bolest za „dvojitý svátek“ a následně se musela omlouvat. Případ zároveň připomněl rostoucí počet mrtvých a nezvěstných Rusů, kteří od roku 2022 padli ve válce proti Ukrajině.



Zakarpatská oblast na Ukrajině byla ve středu odpoledne cílem jednoho z největších ruských dronových útoků od začátku války. Drony létaly nad Mukačevem, Iršavou, Svaljavou i Užhorodem. Právě hlavní město Zakarpatí Užhorod leží přímo na hranici se Slovenskem. Dočasně se z bezpečnostních důvodů uzavřely všechny hraniční přechody Slovenska s Ukrajinou. Později ve středu byly opět otevřeny.



V Austrálii všechny překvapil. Znovu se dostal do finále grandslamu. Tam Novaka Djokoviče o rekordní zářez připravil Carlos Alcaraz. Mladý Španěl je před dalším podnikem velké čtyřky kvůli zranění ze hry, ale také Srb představuje velkou neznámou pro všechny tenisové experty.



Narušování vzdušného prostoru zemí východního křídla Severoatlantické aliance Ruskem ukazuje na potřebu posílit protivzdušnou obranu této části NATO, uvádí podle agentury Reuters společné prohlášení ze středečního summitu lídrů zemí Bukurešťské devítky. V prohlášení také stojí, že je třeba rozšířit obrannou průmyslovou základnu navýšením výrobních kapacit a posílením dodavatelských řetězců.



Veteránská setinovka 7 Castles Trial se letos natáhla na rekordních 280 kilometrů a připravila si záludný roadbook i měřený úsek, který zmátl mnoho posádek. Na startu se blýskly nádherné historické vozy včetně majestátní Tatry 87 z roku 1950. Redakce vyrazila ve Škodě 110 R ze sbírky Škoda Muzea.