Anchorage - Břehy Beaufortova moře v Arktidě se mění k nepoznání. Z pobřeží severoamerické Aljašky mizí nejen led, ale i půda.
Na některých místech se voda do pevniny "zakusuje" až dvakrát rychleji než dřív. Erozi takových rozměrů zdejší obyvatelé nepamatují.
A za pravdu jim dávají i vědci. V létě 2007 se břeh v některých místech posunul o 25 metrů, zjistili odborníci z Geologické služby Spojených států (USGS).
"Pokud bude tento trend pokračovat i nadále, může to vážně ohrozit severoamerické soby a další divoká zvířata, která v této oblasti žijí," komentoval zprávy o erozi National Geographic.
Region přitom patří mezi ekologicky nejdůležitější mokřiny v celé Arktidě.
Souvislosti: Aljaška se otepluje. Hrozí požáry a invaze škůdců
Půda mizí dvakrát rychleji
Američtí geologové detailně zkoumali část pobřeží, dlouhou 64 kilometrů. Srovnávali letecké snímky pořízené východně od města Barrow.
Výsledky výzkumu zveřejnili v odborném magazínu Geophysical Research Letters.
Zatímco v letech 1955 až 1979 padlo erozi za oběť v průměru 6,8 metrů pevniny, v období 2002 až 2007 to bylo 14 metrů. A někde dokonce už zmiňovaných 25 metrů.
"V minulosti zrychlení eroze často souviselo s bouřemi. Ale v roce 2007 žádné takové bouře nebyly," řekl novinářům autor studie Benjamin Jones.
Faktory, které erozi způsobují, se tedy podle něj zjevně mění. Jedním z nich je globální oteplování.
Souvislosti: Rekordní teplo v Arktidě. Následky jsou fatální
Tající permafrost
Vůbec nejhorší je situace tam, kde se vyskytuje trvale zmrzlá půda.
Vinou rostoucích teplot totiž takzvaný permafrost taje. Roztátá voda následně odtéká do moře a odnáší s sebou i stále větší množství sedimentů.
Podle Larryho Hinzmana, ředitele Mezinárodního centra pro výzkum Arktidy ve Fairbanks, se pobřeží Aljašky vyznačuje právě vysokým obsahem ledu v půdě.
"Pokud bychom tu měli jiný typ půdy, měli bychom v ní i méně ledu a nedocházelo by k tak rychlé erozi," citoval ho National Geographic.
Podobně jako na Aljašce jsou na tom v Kanadě nebo na Sibiři. Naopak v Grónsku, na Islandu nebo na Špicberkách, kde má půda jinou strukturu, se rozsáhlého odplavování pobřeží obávat nemusí.
Oběti eroze
Eroze ohrožuje nejen 45 tisíc sobů, ale i celé vesnice či zdejší četné ropné vrty. Jeden z nich, který vznikl před třiceti lety a sloužil jako testovací, už voda zničila.
V Beaufortově moři zmizelo v osmdesátých letech i město Esook, kdysi důležitá obchodní křižovatka. A další, třeba dnes už opuštěná domorodá vesnice Kolovik, budou podle všeho následovat.
"Následky eroze jsou patrné všude," citují Benjamina Jonese z USGS aljašské noviny The Anchorage Daily News. Na volné moře tak voda odnesla třeba vysloužilou velrybářskou loď, která na pevnině nedaleko Barrow ležela skoro 100 let.
Souvislosti: Na Aljašce se probudila sopka. V ledu je obří díra
