Česká vína dnes hrají okrajovou roli. Dříve se přitom podávala v nejprestižnějších restauracích

Jan Čeřovský
Aktualizováno 17. 7. 2016 21:44
Pokud zavedete řeč na česká vína, pak si naprostá většina konzumentů představí vína z České republiky, a tím pádem její nejznámější vinorodé části – Moravy. A neuvědomí si přitom, že řeč je o vínech z Čech. Toto označení přísluší jedněm z nejsevernějších vinic v Evropě vůbec, těm okolo Mělníka, Litoměřic, Roudnice, Mostu, ale i Kutné Hory, či dokonce přímo Prahy.
Foto: archiv HN

Česká vína dnes hrají okrajovou roli a často jsou – především z neznalosti – považována za méně hodnotná než vína moravská. Počet pěstitelů hroznů je v Čechách oproti Moravě stonásobně menší, osázených vinic jen zhruba 650 hektarů, tedy na úrovni některých jednotlivých moravských obcí.

Historicky však hrálo vinařství v Čechách roli mnohem významnější.

Na mělničinu se pěly ódy

O první výsadby v Čechách, v okolí Mělníka, se dle legendy zasloužil kníže Bořivoj a jeho žena Ludmila už v devátém století. Průkazné je však rozšíření vinic ve století 11. za knížete Spytihněva II. Dalším významným milníkem byl rok 1358. Na výročí 650 let od této události si vzpomněla i Česká národní banka s pamětní mincí, kdy Karel IV. vydává nařízení o zakládání vinic.

Každý, kdo vlastnil stráň do vzdálenosti tří mil v okruhu Prahy, měl povinnost založit vinici. Všichni vinaři pak byli na dobu 12 let osvobozeni od daní. Sazenice pro výsadbu pocházely často z Burgundska a Porýní, i dnes jsou tamní tradiční odrůdy, Rulandské modré (Pinot noir) a Ryzlink rýnský, s úspěchem v Čechách pěstovány a jejich kvalita se může s Moravou snadno měřit. V mnoha ohledech ji spíše překonává.

Srdce patriota plesá při pohledu na to, jak významnou roli ještě před sto lety hrála vína třeba z Mělníka a jak vysokých cen (i ve srovnání s prestižními víny Francie či Německa) dosahovala. Na tzv. mělničinu pějí ódy nejen historická díla domácí, ale i zahraniční. Šumivá vína z Mělníka či Žernosek se podávala v těch nejprestižnějších restauracích.

„Podloží je v Čechách mnohem různorodější než na Moravě, hrozny nepřezrávají a vína jsou bohatá na kyseliny. Po delším ležení v sudech vznikají harmonická vína s dobrým výhledem na zrání na lahvi,“ říká Aleš Svatoš z žernoseckého vinařství Porta Bohemica. Pro název vinařství zvolil latinský název Brány Čech, jednoho z nejkrásnějších panoramat řeky Labe a jejího vstupu do Českého středohoří.

Foto: archiv HN

A jsou to právě nádherné a geologicky velmi rozmanité viniční polohy (opuky, čediče, břidlice) často v blízkosti řek či přímo na jejich svazích, s potenciálem dávat z vysazené révy špičkové hrozny s dostatkem kyselin, ale také bohatá historie, na které lze stavět, jež jsou zásadní devizou vinařství v Čechách.

Nejčastěji se zde setkáte s odrůdami Ryzlink rýnský, Müller-Thurgau, Rulandské šedé a bílé, Tramín, ale také s Muškátem moravským či odrůdami Kerner a Hibernal. Dříve oblíbené Sylvánské zelené už prakticky vymizelo a drží se v několika málo baštách, například Roudnici nad Labem. Z modrých odrůd je to pak samozřejmě Rulandské modré, Modrý portugal, Svatovavřinecké a dnes též Zweigeltrebe.

Ne tak výrazný kult mládí

Vzhledem k proměnlivému a chladnějšímu počasí nebývalo v Čechách výjimkou, že mnohý ročník se nezadařil a vína bylo málo či vůbec, což vinaře vedlo k tomu, udržovat si zásoby v sudech. Ročníky 2010 či 2011 českým vinařům tuto minulost velmi výrazně připomněly. I dnes jsou z Čech k dostání vína starší a vyzrálejší, k jejich dobrému archivačnímu potenciálu jistě přispívají i výraznější kyseliny; kult mladých vín na rychlé vypití jako by zde nebyl tak výrazný, byť i odsud samozřejmě najdete dnes tak oblíbená „svatomartinská“ či lehčí bílá určená k okamžité konzumaci.

Foto: archiv HN

Průměrná roční teplota na Mělnicku nedosahuje ani 9 °C, což je ještě znatelně méně než u slavných chladnějších oblastí jako Mosela v Německu či ve Francii region Champagne (10 °C) nebo Chablis (11 °C). Vína z Čech působí, nejen kvůli tak „severnímu“ původu, často jakoby vážněji než jejich protějšky stejných odrůd z Moravy či okolních zemí. Občas se zdají zadumanější, nedominuje v nich dnes tak populární jásavá veselost a přímočaře ovocné tóny, díky vyšším kyselinám bývají tvrdší. I vzhled lahví a vinět bývá uměřenější, serióznější (v některých specifických případech spíše až na hranici depresivnosti), výraznější barevnost a moderní design se prosazují jen pomalu a teprve v poslední době.

To, v kombinaci s určitou uzavřeností menších vinařství a nutností se po jejich produkci spíše až trochu detektivně pídit, než že by byla snadno k sehnání, jistě přispívá k menší obeznámenosti s víny z Čech. Naštěstí se v poslední době daří, především několika větším vinařstvím, dostávat do širšího povědomí, objevovat se pravidelně na lístcích i poměrně prestižních restaurací a v nabídce prodejců fungujících po celé republice.

Tři a půl tisíce hektarů plodících vinic z doby Rudolfa II. se nejspíše nikdy nevrátí, stará cisterciácká sklepení jsou také spíše jen připomínkou dob dávno minulých. Přesto lze sledovat jiskřičky naděje, jako by zájem o Čechy stoupal a zašlá sláva byla častěji připomínána.

Obnovit tradici

Zvýšený zájem o vína z Čech potvrzují i sami vinaři. „Každá oblast je unikátní a poznat ji lze i skrze víno. Dnes jsou v módě regionální výrobky a víno mezi ně patří. Pít víno z Čech musí být zajímavé pro místní i pro turisty. Pro návštěvníky Prahy by mělo být normální ochutnat vína z Čech,“ říká kupříkladu Bettina Lobkowicz, vinařící na Mělníku, a dodává: „Ráda bych obnovila některé vinice, ale i vinařskou krajinu jako takovou, kupříkladu historické vinné zídky.“

Foto: archiv HN

O návratu révy na původní, tradiční polohy nemluví ale sama. Stejně tak se stále častěji ozývají hlasy o nutnosti lepších služeb v rámci vinného turismu. V Mělníce existuje projekt na obnovu celé vinice Na Polabí, opravu a dostavbu cest a opukových zídek, ale též doplnění naučné stezky o vinařství a cyklostezky podél Labe. A též vybudování, na hraně promenády Na Polabí, viničního domku a jakéhosi Centra mělnického vinařství.

„Chtěl bych obnovit starou vinici Peluňka. A dalším snem je rekonstrukce barokního viničního areálu Klamovka, vytvoření místa, kde se setká úcta k historii mělnického vinařství s dnešním komfortem. Kde budete cítit sezonnost všemi smysly,“ říká například Vilém Kraus z oblíbeného Mělnického vinařství Kraus.

Hanka Líbalová z Lobkowiczkého zámeckého vinařství v Roudnici nad Labem se domnívá, že „by bylo příjemné vytvořit v Čechách podobnou turistickou infrastrukturu, jakou má Morava. Je jasné, že tady nikdy nedocílíme toho, aby se dalo v jedné obci ochutnat víno od 30 vinařů, ale minimálně využití Labské cyklostezky a vinařství na ní ležících by bylo pěkné“.

Že snad bude lépe, lze pozorovat u hned několika nových menších vinařství, ale kupříkladu také v obci Třebívlice mezi Lovosicemi a Mostem, kde vzniklo větší ambiciózní vinařství a další je plánováno u Mělníka.

„Budoucnost je velmi optimistická, objevují se noví malí vinaři, kvalita vína je vyrovnaná. Problémem v posledních letech jsou jarní mrazy, v některých městech také ubývají vinice kvůli zástavbě,“ domnívá se Kateřina Kreisinger z Českého vinařství Chrámce a dodává: „Potenciál vidím v tom, že čeští vinaři spolupracují, mají dobrou organizaci Cech českých vinařů, na výstavách se objevují společně, nekonkurují si, naopak vzájemně si pomáhají. Důležité je vzdělání, kurzy, odborné přednášky a vinařské exkurze do zahraničí. O česká vína je zájem a není jich dostatek. Odrážejí charakter daného místa a umu vinaře.“

 

Právě se děje

teď

Brazilský prezident oznámil, že má možná rakovinu kůže. Lékaři mu odstranili mateřské znamínko

Brazilský prezident Jair Bolsonaro má možná rakovinu kůže. Podle agentury Reuters to oznámil poté, co mu ve středu lékaři odstranili mateřské znamínko z ucha. Bolsonaro prohlásil, že se těší dobrému zdraví, ale bylo mu doporučeno zrušení návštěvy města Salvador v brazilském státě Bahía kvůli vyčerpanosti.

Čtyřiašedesátiletý prezident Brazílie je považován za krajně pravicového a také velmi kontroverzního politika. Mnozí ho například viní z toho, že přispívá k odlesňování svou politikou upřednostňování ekonomického rozvoje před ochranou životního prostředí a zlehčováním varovných statistik.

Zdroj: ČTK
Další zprávy