Hostivice - Kdysi žil jen v teplých oblastech jižní Evropy, ovšem v posledních letech se křižák pruhovaný šíří na sever a nevyhýbá se ani Česku. Díky svému výraznému zbarvení a velikosti občas vyvolává rozruch.
"Když jsem ho objevila na zahradě, úplně jsem se vyděsila. Bála jsem se, jestli není jedovatý. Vypadá jak z nějakého hororu," řekla Aktuálně.cz Petra Šustová z Hostivice u Prahy.
Robert Tropek z Entomologického ústavu Akademie věd uvedl, že křižák pruhovaný se poprvé objevil na přelomu 80. a 90. let na jižní Moravě. "Pak začalo jeho lavinovité šíření," řekl Aktuálně.cz Tropek.
Jelikož má podobné zbarvení jako vosa, vyvolává u lidí pocit, že je nebezpečný. "Je skutečně jedovatý, ale člověku nemůže ublížit. Jako ostatní křižáci má velmi drobná klepítka, která ani neprokousnou kůži," vysvětlil Tropek.
Křižák pruhovaný
- Samička je velká až dva centimentry
- Samec je až 6x menší a nemá tak výrazné zbarvení
- Samice po páření obvykle samce sežere
- Samice vytváří takzvaný kokon připomínající malou makovici, v níž jsou stovky vajíček
- Samice v zimě hyne, malí pavouci se z kokonu prokoušou na jaře
Z jižní Evropy až k Baltu
Proč se z jižní Evropy tento pavouk začal rozšiřovat na sever, je pro vědce zatím záhadou. Jako vysvětlení se nabízí globální oteplování, to však entomolog Robert Tropek odmítá.
"Faktorů, proč se rozšiřuje, bude více. Zatím to je ale záhada," řekl Tropek, podle něhož se křižák pruhovaný už dostal až k Baltu.
"V Česku se vyskytuje prakticky všude. Když máte štěstí, najdete jich na louce desítky, běžný je právě i na zahrádkách. A našel jsem ho dokonce i na šumavských rašeliništích," konstatoval entomolog, podle něhož křižák pruhovaný nevytlačuje původní druhy pavouků například tím, že by jim "bral" jejich potravu.
Labuť zde také dřív nežila
Podle Petra Stýbla, ředitele Českého svazu ochránců přírody je běžné, když se některé druhy takto rozšiřují.
"Není to nic neobvyklého. A nedá se to rozhodně spojovat s oteplováním," řekl Aktuálně.cz Stýblo, podle něhož se do české přírody například "přestěhoval" pták hýl rudý, který původně žil v severních, tedy naopak chladnějších oblastech.
Stýblo připomněl, že mezi "přistěhovalce" patří rovněž labuť, která obývá mnohé české řeky a je už považovaná za domácího živočicha.
Robert Tropek z Entomologického ústavu Akademie věd uvedl, že mezi typické "nové" druhy patří i pavouk slíďák tatarský, který se šíří na jižní Moravě. Dosahuje velikosti až čtyř centimetrů.
"Jde o jednoho z největších evropských pavouků. A stejně jako křižák pruhovaný také není lidem nebezpečný," dodal Tropek.
