Studie, kterou zveřejnil vědecký časopis Pios One, se zúčastnilo na sedm tisíc dobrovolníků ze Spojených států ve věku mezi 18 a 109 lety. Výzkum začal v roce 2014 a pokračoval v letech 2020 až dosud. Když vědci srovnali osobnostní změny se stavem před pandemií a v jejím prvním roce, nezaznamenali zásadní rozdíly. V roce 2021 a 2022 si ale u dobrovolníků všimli velkého poklesu v otevřenosti. Nejvíce změnám podlehli mladí lidé. Kromě již zmíněných posunů se u nich častěji projevila neuróza. O výzkumu píše odborný web Psypost.
Pandemie měla zásadní vliv na pocit duševní pohody a na duševní zdraví jako takové. Právě otevřenost spojená s vřelostí, extroverzí a svědomitostí totiž s mentální rovnováhou souvisí. Více než dva roky zpřetrhaných sociálních kontaktů a restrikcí negativně ovlivnily schopnost některých lidí vyjádřit účast a laskavost, omezily jejich otevřenost vůči novým myšlenkám a situacím, učinily je vyhýbavějšími a pošramotily jejich odhodlání plnit vytyčené cíle a svědomitě plnit úkoly.
Čas na změnu přístupu
Osobnostní změny jsou během života normální, většinou jsou ale pozitivním důsledkem životní zkušenosti a umožňují nám lépe zvládat problémy, s nimiž se potýkáme. S přibývajícími léty lidem obvykle roste sebedůvěra, umějí se lépe kontrolovat a jsou emočně ukotvenější. Sledovaná skupina se ale v uvedených oblastech vyvíjela přesně opačným směrem. Jistá uzavřenost jim mohla během covidových let sloužit jako jistá forma obrany a je ukázkou adaptace na nezvyklou situaci. Jak ale píše odborný web Psypost, s ústupem pandemie už jsou podobné strategie neefektivní a bylo by namístě pokusit se osvojit si jiný přístup.
