Dan Poláček,
Magazín
9. 11. 2024 14:47
Války subkultur jsou fascinujícím, ale opomíjeným fenoménem, který provází historii od jejích počátků. V průběhu 70. a 80. let minulého století docházelo k častým střetům mezi punkery a skinheady v Británii i dalších zemích Evropy. Pozadu nezůstávali ani fotbaloví fanoušci, při jejich řádění často umírali lidé. Rozhodně ale nemají na fanouškovské tábory vozatajských závodů v Konstantinopoli.
Nika povstání (532 našeho letopočtu)
V lednu roku 532 našeho letopočtu se Konstantinopolí prohnala jedna z nejkrvavějších vzpour v dějinách města. Vše začalo zdánlivě běžným sporem mezi dvěma hlavními fanouškovskými tábory vozatajských závodů - Modrými a Zelenými. Tyto skupiny byly něco jako dnešní fotbaloví ultras, jen s mnohem větším politickým vlivem.
Rozbuškou se stalo zatčení dvou členů za vraždu. Když císař Justinián I. odmítl udělit oběma obviněným milost a pouze zmírnil jejich trest na uvěznění, situace se dramaticky vyhrotila. Poprvé v historii se znepřátelené tábory Modrých a Zelených spojily proti společnému nepříteli - císaři.
Výsledkem bylo pět dní naprostého chaosu. Davy skandující heslo "Nika!", tedy "Zvítěz!", zapálily značnou část města včetně slavného chrámu Hagia Sofia. Nepokoje se z původní sportovní rivality přeměnily v politickou vzpouru, která málem svrhla císaře Justiniána. Situaci nakonec vyřešil brutální zásah císařských vojsk pod vedením generála Belisaria. V hipodromu, který sloužil jako hlavní shromaždiště vzbouřenců, zemřelo asi 30 tisíc lidí. Toto číslo ukazuje, jak masivní událostí Nika povstání skutečně bylo.