


Vnitřní jádro Země není jednolitá koule ze železa a niklu, jak se dlouho myslelo. Nový experiment ukázal, že jádro naší planety je nejspíš vrstevnaté podobně jako cibule. Právě to může vysvětlit jednu ze záhad geologie, a to proč se seizmické vlny šíří jádrem různou rychlostí.

Seizmologové dávno vědí, že otřesové vlny, vyvolané nejčastěji zemětřesením, se v zemském jádru nechovají stejně. Ty, které postupují ve směru rotační osy Země, jsou až o čtyři procenta rychlejší než vlny šířící se „do stran“, směrem k rovníku. Tyto anomálie v rychlosti seizmických vln, nazývané anizotropie, mají při srovnání vnější a vnitřní části vnitřního jádra různou velikost. Navíc se ukazuje, že čím blíž k vnitřnímu jádru, tím jsou rozdíly ještě výraznější.
Dosud pro to chybělo přesvědčivé vysvětlení. Teď s ním přišel mezinárodní tým vědců, který své výsledky zveřejnil v prestižním časopise Nature Communications.
Nejnovější experiment výzkumníků z evropských univerzit zpřesňuje znalosti o zemském jádru. To je sice tvořené hlavně železem, ale není čisté. Obsahuje i malé množství lehčích prvků, jako je křemík nebo uhlík, a právě ty podle vědců hrají klíčovou roli.
„O původu těchto anizotropií existuje několik hypotéz,“ vysvětlila mineraložka Carmen Sanchez-Valle z univerzity v Münsteru. „Rozhodli jsme se proto studovat kombinovaný vliv křemíku a uhlíku na deformační chování železa.“
Vnější jádro je tekuté, ale vnitřní jádro je pevné a předpokládá se, že obsahuje slitiny železa obsahující tyto lehčí prvky. I malé změny ve složení slitiny mohou významně ovlivnit mechanickou pevnost a elastické vlastnosti.
Vědci v Hamburku pomocí speciálních přístrojů simulovali podmínky hluboko pod zemským povrchem. Slitiny železa s křemíkem a uhlíkem vystavili tlaku, který odpovídá milionkrát vyšší hodnotě než atmosféra, a teplotám přes 800 °C.
Výsledek? Materiál se začal chovat jinak než čisté železo. Ukázalo se, že krystaly slitin se pod tlakem seskupují v určitých směrech, a ne náhodně.
Zjednodušeně řečeno: jedná se o další důkaz, že vnitřní jádro Země má ve skutečnosti několik vrstev. Vnější část vnitřního jádra obsahuje víc lehkých prvků, zatímco samotné centrum planety je bohatší na železo. Tento mix způsobuje, že se vlny šíří různou rychlostí podle hloubky. Vědci tomu říkají chemické vrstvení a podle nich vznikalo postupně během chladnutí Země po miliardy let.
Nejde však jen o akademickou zajímavost. Struktura zemského jádra ovlivňuje i chování magnetického pole, které chrání planetu před kosmickým zářením. Lepší pochopení nitra Země tak může pomoci vysvětlit i změny magnetického pole.
Zdroje: University of Münster









Německý dětský lékař čelí obžalobě ze 130 případů sexuálních trestných činů, informovalo ve středu státní zastupitelství v Postupimi. Řady z nich se podle prokuratury dopustil na dětech a ve službě.



Záběry z oslav Dne vítězství v ruském Kemerovu odhalily, jak hluboko válka na Ukrajině zasáhla ruskou společnost. Reportérka státní televize při rozhovoru s matkou pohřešovaného vojáka označila její bolest za „dvojitý svátek“ a následně se musela omlouvat. Případ zároveň připomněl rostoucí počet mrtvých a nezvěstných Rusů, kteří od roku 2022 padli ve válce proti Ukrajině.



Zakarpatská oblast na Ukrajině byla ve středu odpoledne cílem jednoho z největších ruských dronových útoků od začátku války. Drony létaly nad Mukačevem, Iršavou, Svaljavou i Užhorodem. Právě hlavní město Zakarpatí Užhorod leží přímo na hranici se Slovenskem. Dočasně se z bezpečnostních důvodů uzavřely všechny hraniční přechody Slovenska s Ukrajinou. Později ve středu byly opět otevřeny.



V Austrálii všechny překvapil. Znovu se dostal do finále grandslamu. Tam Novaka Djokoviče o rekordní zářez připravil Carlos Alcaraz. Mladý Španěl je před dalším podnikem velké čtyřky kvůli zranění ze hry, ale také Srb představuje velkou neznámou pro všechny tenisové experty.



Narušování vzdušného prostoru zemí východního křídla Severoatlantické aliance Ruskem ukazuje na potřebu posílit protivzdušnou obranu této části NATO, uvádí podle agentury Reuters společné prohlášení ze středečního summitu lídrů zemí Bukurešťské devítky. V prohlášení také stojí, že je třeba rozšířit obrannou průmyslovou základnu navýšením výrobních kapacit a posílením dodavatelských řetězců.