Cestovatel, horolezec a lyžař Jamie Clarke z kanadského města Calgary měl pocit, že ztrácí kontakt se svým 18letým synem Khobem. Zdálo se mu, že je jeho potomek pořád přilepený ke svému smartphonu, což se mu nelíbilo.
"Chytrá zařízení mohou být užitečná, ale přišlo mi, že Khobe nad nimi ztrácí kontrolu a že zodpovědnost za to nesu i já jako rodič," svěřil se britskému zpravodajskému webu BBC Clarke a přiznal, že se svým synem už odmalička hrál videohry.
Problém si poprvé naplno uvědomil, když před pár lety slavil své 50. narozeniny v odlehlé lyžařské lokalitě, kde nebyla wi-fi síť ani telefonní signál. Khobe byl tehdy totiž dost otrávený, protože se bez přístupu k Instagramu a Snapchatu na chvíli ocitl zcela odtržený od toho, co zrovna dělají jeho kamarádi.
To jeho otce přivedlo k nápadu vzít syna na cestu po Mongolsku s motorkou, o které sám dlouho snil. Když Khobe o výpravě mimo civilizaci slyšel, tak ji nejdřív rychle zavrhl. Následně svůj názor však přehodnotil a dnes připouští, že se z nesnadné cesty i z přípravy na ni vyklubal zábavný zážitek, pro který se nadchl.
V Mongolsku mohl maximálně pozorovat hvězdy a točit si palci
Ještě před startem si mladík musel udělat řidičák na motorku a zkusit si na ní absolvovat několik delších výletů, aby věděl, do čeho jde. Taky si musel natrénovat šplhání po skalách, které mělo být součástí mongolské výpravy a s nímž na rozdíl od svého tatínka, jenž dvakrát zdolal Mount Everest, neměl skoro žádné zkušenosti.
Na konci loňského července se otec a syn skutečně sbalili a v následujícím měsíci pokořili 2200 kilometrů za pomoci motorek, koní i velbloudů. Pro zkušeného dobrodruha Jamieho byla osamělá jízda krajinou, při níž se člověk musí spoléhat jen sám na sebe, naprosto přirozená, ale Khobe v těch momentech prožíval něco úplně nového.
"Nikdy dřív jsem nezůstal sám jenom s vlastními myšlenkami, takže to bylo docela šílené. Zvykl jsem si, že kdykoli se nudím, vytáhnu mobil a pustím si YouTube nebo Netflix, ale v Mongolsku jsem mohl maximálně pozorovat hvězdy a točit si palci," popsal Khobe.
Současně ale vyzdvihl, že se v Mongolsku se svým otcem opět sblížil a největší radost měl ze společných chvil ve stanech a jurtách, kdy oba muži vařili nebo si jen tak povídali. "Překvapilo mě, že když byl táta mimo pracovní a domácí prostředí, choval se, jako by byl stejně starý jako já," ocenil Khobe.
Otce Jamieho zase potěšilo, že jeho syn působil v divočině daleko dospělejším dojmem než doma. "Vnímal jsem Khobea jako kluka, který nechává ležet bundu na stole a neumývá po sobě nádobí, takže mě ohromilo, jak dobře dokáže fungovat v nepříznivých podmínkách," zdůraznil.
Zároveň dodal, že všechno, co se oba během své společné výpravy naučili, se teď snaží zavést i do běžného života. S tím souhlasí i jeho syn. "Snažím se technologie používat jen ve chvílích, kdy je opravdu potřebuju. Když teď s někým vedu konverzaci, tak už se na telefon nedívám. Je totiž neslušné, když ostatním nevěnujete plnou pozornost," uzavřel Khobe.
