Může to znít jako mysteriózní scéna ze sci-fi filmu, v moři asi 25 km od pobřeží Ázerbajdžánu jde ale o realitu. Už celá staletí se tady objevuje a zase mizí pod hladinou "přechodný ostrov" Kumani Bank. Naposled existoval téměř dva roky, než ho pohltila voda. Vědci z NASA připisují tento zvláštní jev erupcím stejnojmenné bahenní sopky Kumani Bank, která se nachází na dně tohoto bezodtokového slaného jezera. Nesetkali se totiž s tímto fenoménem poprvé.

První zaznamenané erupce bahenní sopky pochází už z roku 1861, kdy vznikl "ostrov duchů" o průměru 87 metrů a tyčil se 3,5 metrů nad vodní hladinou. Rozplynul se však během necelého roku. Následovalo sedm dalších výbuchů, přičemž při tom nejsilnějším z nich v roce 1950 vznikl ostrov o velikosti 700 metrů a výšce šest metrů.

Související

Kam a proč zmizelo Grónsko? Stará mapa odhaluje příběh o tajemstvích dávných časů

Poslední znovuobjevení ostrova prošlo bez jakéhokoli zájmu veřejnosti, neexistovaly žádné zprávy, zmínky v médiích ani diskuze na sociálních sítích, což je v dnešní době poměrně překvapivé. Obzvlášť u úkazu, který se odehrál tak blízko pobřeží. Geofyzik Mark Tingay si ho všiml při analýze satelitních snímků NASA, které pořídily družice Landsat 18. listopadu 2022, 14. února 2023 a 25. prosince 2024.

Zatímco na tom prvním byl hřeben sopky ponořený pod hladinou moře, na tom druhém, únorovém už se ostrov objevil. Geolog Mart Tingay z Unversity of Adelaide se domnívá, že vznikl pravděpodobně mezi 30. lednem a 4. únorem. V době svého největšího "rozmachu" měřil ostrov asi 400 metrů, do konce loňského roku však téměř erodoval a nad vodou z něj zbyl už jen velmi malý výběžek.

Bahenní sopky představují pro vědce poměrně velkou neznámou. Podivné útvary totiž nejsou dostatečně prozkoumané, protože jsou těžko přístupné. Většinou se nachází v oblastech s aktivní tektonikou či vysokou rychlostí sedimentace. Na rozdíl od magmatických vulkánů neprodukují lávu, ale vytváří dočasné pevniny, které jsou náchylné ke korozi.

Jejich erupce mohou být nebezpečné, sopky totiž dokážou během krátké doby vyvrhnout velké množství materiálu, a to včetně hořlavých plynů, jako je metan. Doprovázeny tak bývají ohromnými plameny. Ázerbajdžán je typický nezvykle vysokou koncentrací bahenních sopek. Geologové jich na východním pobřeží země a v Kaspickém moři napočítali více než tři sta. Oblast spadá do tzv. konvergenční zóny, kde se střetávají arabské a euroasijské tektonické desky.