Kdy přesně došlo k založení města Opavy, není v současnosti možné zjistit. "Území budoucího města bylo osídleno již v pravěku a později se zde nacházela kupecká osada. První zmínky o Opavě máme již z počátku 13. století, nejstarší pochází z roku 1201, městem se však stala pravděpodobně až v letech 1213 až 1220. Listinu potvrzující v roce 1224 Opavě městská práva známe bohužel pouze z pozdějšího opisu a nejstarší středověká listina se nám poté dochovala z roku 1247," vysvětluje historička Ivana Maloušková z Opavské kulturní organizace.
Výročí osmi století se tedy váže k prvnímu dochovanému dokladu o městském statusu z roku 1224. Královský dekret Přemysla Otakara I. tehdy zdejším měšťanům přiznal právo disponovat vlastním majetkem, přiděloval městu okolní vsi a definoval mílové právo.
Zásadní význam pro rozvoj města i celého kraje měla následující éra opavských Přemyslovců, zejména pak rok 1318, kdy bylo Opavsko uděleno lénem Mikuláši II. a stalo se tak samostatným vévodstvím. Přemyslovci vybudovali v Opavě i své dnes už neexistující sídlo. Výraznou stopu zanechal ve městě též rod Lichtenštejnů, kteří vlastnili Opavsko od roku 1613, byť jeho příslušníci v Opavě nikdy nesídlili. V následujícím období třicetileté války město obsadilo dánské a později krátce i švédské vojsko. Roku 1689 se pak museli opavští měšťané potýkat s ničivým požárem. Za oběť mu padla značná část městské zástavby.
Když hradby nahradily parky
V roce 1742 se město kvůli prohrané válce Rakouska s Pruskem ocitlo na samotné státní hranici a stalo se posléze hlavním městem zbylé části Slezska. Neustávající konflikty mezi Pruskem a Rakouskem přinesly několikeré obsazení pruskou posádkou, město v roce 1758 navštívil dokonce i samotný pruský král Fridrich II. Veliký.
Roku 1820 se Opava stala dějištěm tak zvaného Opavského kongresu, během něhož se do města sjeli zástupci evropských mocností. 19. století znamenalo i pro Opavu dobu prudkého rozvoje - městské hradby nahradily parky, roku 1855 přijel do Opavy první vlak a založena byla řada vzdělávacích institucí. Rozkvět města sice zbrzdila první světová válka, následující krátké, zato intenzivní období první republiky přineslo další rozmach. Vznikla tehdy řada dodnes ikonických staveb - obchodní dům Breda & Weinstein a kostel svaté Hedviky podle návrhů architekta Leopolda Bauera nebo městské koupaliště projektované Otto Reichnerem.
Zmíněný obchodní dům, dnes známý jako Breda, dlouhé roky chátral, v posledních letech se však pracuje na jeho opravě. Budova byla několik měsíců zakrytá lešením, pod kterým se měnila okna a opravovala fasáda. V následujících dnech se někdejší největší obchodní dům odhalí veřejnosti. Díky aktivitě nadšenců a zájmu Opavanů hledá nové využití a již v polovině června budou zveřejněny výsledky architektonického soutěžního dialogu. Aktuálně.cz mělo možnost se před více než rokem podívat dovnitř Bredy.
Poválečná obnova
Kvůli vzrůstajícímu nebezpečí ze strany Německa bylo na Opavsku ve 30. letech započato budování soustavy pohraničního opevnění. Jenomže v říjnu 1938 bylo Opavsko zabráno Německem jako takzvané V. pásmo.
Vlivem mezinárodních dohod se Opava po druhé světové válce ocitla na hranici s Polskem. Město samotné bylo v rámci bojů Ostravsko-opavské operace těžce poničeno, poválečná éra rovněž přinesla řadu dramatických změn. Vysídleno bylo původní německé obyvatelstvo, došlo k připojení okolních obcí a v období normalizace ke zboření velké části původní zástavby v městských částech Kateřinky a Kylešovice a vzniku rozlehlých panelových sídlišť.
"Po válce se zjišťovalo, které budovy lze ještě opravit, docházelo k demolicím a mnohým přestavbám. Opava se musela stát opět životaschopnou. Do města se v rámci dosídlení přistěhovalo také mnoho lidí z okolních vesnic," popisuje Ivana Maloušková s tím, že navzdory snaze zachovat historický ráz některé novostavby do Opavy nezapadají. Naráží tím na typickou Slezanku, obchodní dům, který měl na konci 60. let uzavřít prázdný prostor po původní historické zástavbě náměstí a také oživit centrum města. Vedení města chce budovu zbourat a vystavět na jejím místě byty.
Devadesátá léta znamenala pro město značné oživení. Rokem 1991 se Opava stala sídlem Slezské univerzity, o dva roky později došlo po dlouhých šedesáti letech od položení základního kamene k vysvěcení kostela svaté Hedviky a v roce 1996 byl u příležitosti vzniku ostravsko-opavské diecéze povýšen gotický chrám Nanebevzetí Panny Marie na konkatedrálu.
V letošním jubilejním roce zde byla také slavnostně uložena relikvie blahoslaveného Karla I., posledního rakouského císaře a českého krále, navíc za přítomnosti jeho vnuka Lorenze Rakouského d'Este.
Osmisetleté výročí doplňuje i řada akcí. Opavská kulturní organizace (OKO) ve spolupráci s Národním památkovým ústavem představuje v místním Obecním domě výstavu Počátky Opavy, která se věnuje nejstarší historii města a kontextu založení. "Řeší otázku, jak ve svých počátcích město vypadalo, a připomíná také dávné obyvatele, kteří se před staletími na území Opavy usídlili," přibližuje akci Maloušková. Na výstavě zpřístupněné do konce letošního roku je možné vidět i repliky středověkých oděvů a také bot, které si návštěvníci mohou vyzkoušet.
OKO u příležitosti výročí poskytlo Aktuálně.cz část ze své sbírky historických pohlednic. Ty sice nejsou součástí zmíněné výstavy, ale již byly prezentovány v rámci jiných expozic připomínajících opavskou historii. Zákoutí Opavy nyní formou maleb a kreseb prezentuje výstavní projekt Slezského zemského muzea Opava Jubilejní.
