Pálení čarodějnic: Kde se vzalo a na co si dnes dát pozor

hrz
30. 4. 2015 13:30
Poslední dubnový den se lidé každoročně schází u velkých ohňů a "pálí čarodějnice". Často ani nevědí proč a mnohdy způsobí značné škody.

Praha - Filipojakubská noc, Valpuržina noc, pálení čarodějnic, to všechno je noc ze 30. dubna na 1. května. A také černý den hasičů, neboť každoročně roste v toto datum počet požárů.

Ve čtvrtek opět povedou kroky milionů lidí k velkým vatrám. Kde se tento zvyk vzal a na co si při něm dávat pozor?

Velké ohně však k pálení čarodějnic poslední dubnovou noc neodmyslitelně patří. Udržet je pod kontrolou bylo letos mnohem náročnější než v jiných letech.
Velké ohně však k pálení čarodějnic poslední dubnovou noc neodmyslitelně patří. Udržet je pod kontrolou bylo letos mnohem náročnější než v jiných letech. | Foto: HZS Pardubického kraje

Odkud se vzal název filipojakubská či Valpuržina noc?

Filipové a Jakubové totiž podle starého českého kalendáře ještě na počátku 20. století slavili svůj svátek 1. května. "První květnový den roku 570 byly totiž přeneseny ostatky těchto dvou svatých apoštolů do nově vysvěcené římské baziliky Dvanácti světců. Odtud se noci z 30. dubna na 1. května tradičně říká noc filipojakubská," vysvětluje religionista René Inquort.

A Valpuržina noc? "Zejména v anglosaském kulturním prostoru se ustálilo toto označení podle svaté Valpurgy (též Waldburgy) narozené někdy kolem roku 710 ve Wessexu. Když byla 1. května roku 870 kanonizována, usoudila církev, že bude tato světice, coby mocná ochránkyně před temnými mocnostmi a zlými duchy, vhodnou patronkou k přeznačení pohanských zvyků konaných v předvečer jejího svátku," dodává Inquort.

Foto: HZS ČR

 

Právě se děje

Další zprávy