FOTO Měli jsme se bránit? Tak byla připravená naše armáda

FOTO Měli jsme se bránit? Tak byla připravená naše armáda
Lubor Šušlík u svých exponátů.
Sugestivní otázka. Odpověď zní ano, shodují se historici, politologové i sociologové.
Čestná rota, plukovní prapor.
Důstojníci na tribuně při přehlídce. V modré uniformě francouzský vojenský atašé.
Foto: Zuzana Hronová
Zuzana Hronová Zuzana Hronová
5. 5. 2014 8:00
Podívejte se na miniatury Lubora Šušlíka,

Dobrošov (Náchodsko) - Výstava miniatur československé armády z let 1938-1939 modeláře a sběratele Lubora Šušlíka (86) si klade otázku: Měli jsme se bránit?

Expozice ukazuje průřez všemi složkami armády, i když ji představuje symbolicky jen několik zástupců. Najdeme tu většinu tehdejší vojenské techniky, pohled do kasáren, polní nemocnice, zákopů...

"Československá armáda byla tehdy připravená, lidé chtěli bojovat a bránit vlast. Byla to pro ně čest, narukovat chtěl každý mladík," říká autor sbírky a odbojář Lubor Šušlík.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 18 minutami

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Místní policejní velitel, kterého dosadil Tálibán, později uvedl, že čtveřice zemřela při přestřelce s táliby při vysvobozování uneseného muže a jeho syna. Při boji podle něj únosci zranili jednoho člena Tálibánu a civilistu. Unesené se prý povedlo osvobodit.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy