Dauhá - Za neúprosným mizením ohrožených druhů nestojí nezvratné procesy v přírodě, jak tvrdí někteří amatérští odborníci na biodiverzitu, nýbrž nikým nekontrolované obchodování s těmito druhy na internetu.
Takový je alepoň názor ochránců přírody, kteří vystoupili na celosvětové konferenci Úmluvy o obchodu s ohroženými druhy volně žijících druhů živočichů a rostlin (Cites) svolané k dané tematice do katarského Dauhá.
"Internet se stává dominujícím faktorem v globálním obchodování s ohroženými druhy," upozornil Paul Todd z Mezinárodního fondu na ochranu zvířat (IFAW). Podle této organizace jsou přes internet uzavírány tisíce obchodů právě s těmi druhy živočichů a rostlin, u nichž hrozí, že jednou pro vždy zmizí z přírody.
Umožňuje to anonymita internetu a obrovský globální trh, kterých využívají ve stejné míře obchodníci i ti, kdo nakupují.
Tuňák za 176 000 dolarů
V neděli se na konferenci v Dauhá, které se účastní zástupci ze 175 zemí, podařilo prosadit celosvětový zákaz obchodování s čolkem luristánským, žijícím na několika málo lokalitách v Íránu. Podle IFAW byly jeho stavy devastovány právě hojným obchodováním na internetu.
Totéž ovšem neplatí pro mnohem známější živočišné druhy: medvěda ledního či tuňáka obecného.
Jejich početní stavy jsou ohroženy především lokálně, předkladatelům návrhu šlo navíc pouze o omezení lovu, ne kompletní zákaz. Proti restrikcím v obchodování s masem tuňáka se postavilo především Japonsko.
Nedávno byl na jednom rybím trhu v Tokiu prodán 232 kilogramů vážící tuňák za neuvěřitelných 176 tisíc dolarů. Tuňáčí maso se běžně používá k výrobě suši.
Obchody za miliony dolarů ročně
Výzkum, který IFAW podnikla v roce 2008, ukázal, že během pouhých tří měsíců byly přes internet uzavřeny obchody v hodnotě téměř čtyř milionů dolarů. Jejich předmětem byla řada živočichů a rostlin, které stojí na červeném seznamu Světového svazu na ochranu přírody (IUCN). Ten obsahuje více než 16 000 položek.
Transakce vynesly téměř čtyři miliony dolarů. Nejvíce jich bylo uzavřeno mezi obchodníky a klienty v USA, Evropě, Číně, Rusku a Austrálii.
Většina obchodů se týkala slonoviny a kůží medvědů či tygrů. Nabízeny byly ale také vzácné druhy tropických ptáků, zejména papoušků.
Co se týče čolka luristánského, jehož ve volné přírodě přebývá asi tisícovka kusů, prodala jen jedna ukajinská společnost během jediného roku dvě stě kusů tohoto pestře zbarveného obojživelníka, každý za tři sta dolarů.
"Jen málokdo je ochoten dát za čolka tři sta dolarů, na internetu ale obchodníci vždy nějakého kupce naleznou," tvrdí Ernie Cooper, který prováděl přede dvěma lety výzkum pro IFAW.
Tygří morek, medvědí žluč
Zvláštní druh komodity představuje nápoj připravovaný z rýžového vína a výtažku z morku tygřích kostí a medvědí žluč používaná v tradiční čínské medicíně.
Žluč se získává z medvědů chovaných v zajetí, jimž je do břišní dutiny zavedena speciální cévka. Odhaduje se v Číně je chováno v zajetí až šest tisíc tygrů, převážně pro komerční účely.
Ve volné přírodě jich žiji jen něco přes čtyři tisíce.
Z Jižní Ameriky se obchodníci pokoušeli vyvézt některé chráněné druhy opic, jako je malpa běločelá a lvíček zlatý. Nabízena byla rovněž mláďata vzáceného ocelota velkého, kočkovité šelmy obývající pralesy střední Ameriky a tři druhy mexických leguánů.
"Jelikož internet nezná hranic, představuje v ohledu na ochranu chráněných druhů vážný problém," zdůrazňuje se ve stanovisku IFAW.
Někteří činitelé působící v rámci Cites nicméně závěry IFAW zpochybňují. Tvrdí, že problém obchodování na internetu je "nafouknut" do rozměrů, jež neodpovídají skutečnosti.
Dnes účastníci konferece zamítli žádost Zambie a Tanzánie, aby mohly udat na mezinárodních trzích menší zásoby slonoviny. Obchodování se sloními kly zakazuje zvláštní konvence Cites z roku 1989.
