Curych - To, že oteplování planety působí negativně na biodiverzitu, je vcelku známým faktem. Přestože někteří odborníci na klimatické změny, přesněji na neexistenci klimatických změn, namítají, že zatímco některé druhy mizí, jiné jsou zase nově objevovány.
Pomíjejí ovšem skutečnost, že v důsledku oteplování a negativních zásahů člověk do přírody nenávratně mizí druhy, které se už nikdy nepodaří ničím nahradit.
Nevratné změny nastávají ale i v rámci jednotlivých druhů. Skupina vědců z univerzity v Curychu nyní přišla na to, že oteplování má podle všeho za následek zmenšování tělesných rozměrů tažných ptáků.
Na základě výzkumu probíhajícího již téměř půl století zjistili, že ptáci jsou čím dál lehčí a mají také kratší křídla. V letech 1961 až 2007 prováděli v rámci kroužkování měření u celkem 486 tisíc jedinců náležících k více než stovce ptačích druhů.
Bergmannovo pravidlo
U celkem 60 z 83 druhů chycených při jarní tahu přitom zaznamenali nižší tělesnou váhu a menší rozpětí křídel. Takřka identický výsledek přinesl výzkum při podzimní migraci. To, že se ptáci stávají čím dál menší a menší jim nicméně nijak neškodí.
"Většině z těch ptáků se zjevně daří velmi dobře," řekl v rozhovoru pro časopis Oikos, kde studie nyní vychází, profesor Josh van Buskirk. "Zatímco narůstají teploty, tělesné rozměry se u nich zmenšují."
Odpovídá to ostatně takzvanému Bergmanovu pravidlu, podle kterého příslušníci téhož živočišného druhu či poddruhu jsou u jedinců pobývajících trvale v chladnějším podnebí větší než u jejich příbuzných zvyklých na teplejší klima.
Zvířata žijící blíže k pólům mají větší tělesné rozměry a tudíž i menší poměr povrchu těla vůči objemu a tím i menší tepelné ztráty na jednotku hmostnosti.
Tento jev je pozorovatelný zejména u medvědů, tygrů či tučňáků.
Na výzkumu se společně s vědci z Curychu podíleli také experti z Carnegieho přírodovědného muzea v americké Pensylvánii. Ti prováděli měření u lokálně se vyskytujících a přezimujících druhů, stejně jako těch, které migrují na velké vzdálenosti.
