Kassel - Poslední relikt dědictví nacismu, říkají s hořkým úsměvem jedni. Ne, jenom živý důkaz toho, kam až může vést přehnaná láska ke zvířatům a ochrana přírody zahnaná do extrému, prohlašují druzí.
Ani jedno, ani druhé, tvrdí odborníci na biodiverzitu. Jen čítankový příklad nepromyšlného vypuštění živočišného druhu tam, kde nikdy předtím nežil a kde nemá žádné přirozené nepřátele. Tedy nepočítáme-li Homo sapiens sapiens.
Nejenom lesy Dolního Saska, nýbrž také příměstské parky Braniborska a vlastně celé Německo se jen hemží zvířátky s šedivým kožichem a černou obličejovou maskou, které v jiných koutech Evropy jen stěží zahlédnete. Nejvíce je v tomto ohledu postižen hesenský Kassel.
Řeč je o mývalu severním (Procyon lotor), všežravci z čeledi medvídkovitých, původem ze severní Ameriky. Na území Spolkové republiky se dnes přemnožil tak, že se na mnoha místech stal vážným problémem a ohrožuje jiné živočišné druhy.
Mýval jako škodná
Spolková vláda proto již před několika lety povolila jeho hromadný odstřel. Roztomilý medvídek mýval, který své jméno získal díky zvyku omývat potravu, má totiž tu nehezkou vlastnost, že spořádá vše, na co přijde.
Pokud se pouze přehrabuje v popelnicích, nadělá tím na předměstí velkých měst jen nepořádek a trochu hluku. V lesích pak plundruje ptačí hnízda a na mělčinách potoků a řek vyžírá rybí a račí násadu.
Poblíž sasko-anhaltského Bernburgu dokonce zlikvidoval stohlavou kolonii volavky popelavé, která zde byla vysazena v šedesátých letech. Mývalům zachutnala volavčí vajíčka a jelikož si medvídci při shánění potravy počínají dost hlučně, štíhlí, elegantní ptáci přesídlili jinam.
"Mýval se v Německu stal pohromou pro ptačí svět, dostane se totiž prakticky do každého hnízda," tvrdí Bernd Möller z Brandenburgského loveckého svazu.
"To zvířátko je na první pohled moc milé, dokáže vám ale snadno ukousnout prst," říká Ingrid Hoffmanová, která na opravu svého kasselského domu, na jehož střeše se usídlila rodinka mývalů, zaplatila několik desítek tisíc eur.
Dědictví po Göringovi
Na počátku všeho byl údajně Hermann Göring. Nestačilo, že Hitler učinil z jednoho ze svých nejvěrnějších spolupracovníků šéfa Luftwaffe, maršál byl také takzvaný "Reichsforst- und Reichsjägermeister".
Jelikož rád lovil, dostal na starost otázky lesnictví a myslivosti. A v roce 1934 vyhověl žádosti jisté kožešinové farmy sídlící poblíž Kasselu a souhlasil s tím, aby byla do volné přírody u Ederského jezera vypuštěna šestice mývalů. S tím, že se zde rozmnoží a obohatí říšský arzenál lovné zvěře.
K rychle se rozrůstající kolonii mývalů, kteří v Německu na rozdíl od Severní Ameriky, kde jejich stavy pravidelně snižují puma a rys, neznají nepřátel, přibyly další. Mimo jiné poté, co z jiných farem uprchli po spojeneckém bombardování další jedinci.
Němečtí lovci si navíc za druhé světové války z pochopitelných důvodů nenašli čas k odstřelu Göringových medvídků. A po válce měli občané poražené a rozbombardované země zcela jiné starosti, než kontrolovat mývalí populaci.
Povolený odstřel
Dnes se odhaduje, že v Německu žije na milion mývalů. Loni jich ve Spolkové republice bylo odstřeleno třicet tisíc.
| Medvědi se budou střílet i na Slovensku. Ale ne mývalové |
Někteří ekologové ale v přemnožené populaci medvídků dorůstajících délky 90 cm a váhy 12 kg nebezpečí nevidí. "Pěstování monokultur, postřiky a hnojení močůvkou, stejně jako geneticky upravené plodiny napáchají mnohem větší zlo," tvrdí Rüdiger Michels z brandenburgského Strausbergu.
Odstřely mývalů v Německu budou nicméně pokračovat.
Do Čech zatím medvídek ve větším počtu nepronikl, několik jedinců však bylo spatřeno na Šumavě.
