Lidé i Pražský hrad by se vypařili. Nejsilnější člověkem vytvořený výbuch změnil vše

Dan Poláček Magazín Dan Poláček, Magazín
před 12 hodinami
Meteority, výbuchy sopek nebo exploze jaderných zbraní. V průběhu historie se lidstvo setkalo s mnoha přírodními a umělými katastrofami, které nejen změnily krajinu, ale také ovlivnily klima, ekosystémy a osudy celých národů. Nejsilnější člověkem vytvořenou zbraní v historii byla bomba Car, jejíž síla by dokázala vymazat nejen Manhattan, ale i značnou část okolí New Yorku. Jak by dopadla Praha?

Podle simulací provedených pomocí nástroje NUKEMAP by výbuch bomby Car nad New Yorkem způsobil ohnivou kouli o poloměru přibližně 6 kilometrů, okamžitou smrt více než 6,3 milionu lidí a zranění dalších 3,9 milionu obyvatel.

Pokud by bomba teoreticky vybuchla nad centrem Prahy, například poblíž Staroměstského náměstí, město by během okamžiku zaniklo v oblaku ohně a tlaku. Oblast o poloměru několika kilometrů kolem epicentra by zbraň zcela zničila. Teplota v místě výbuchu by dosáhla milionů stupňů, což by způsobilo okamžité vypaření budov a lidí v okolí několika kilometrů. V tomto případě by zcela zmizely památky, jako je Pražský hrad, Karlův most a Staroměstská radnice. 

V důsledku tepelného záření, které by bomba uvolnila, by Praha čelila rozsáhlým požárům. Tepelné záření by mohlo způsobit těžké popáleniny i ve vzdálenosti kolem 50 kilometrů od epicentra, tedy ve Středočeském kraji. Radioaktivní částice by se ale rozšířily po celé České republice i do sousedních zemí, což by mělo katastrofální zdravotní následky.

Test bomby Car v roce 1961 výrazně ovlivnil mezinárodní politiku a přispěl k podpisu smlouvy o částečném zákazu jaderných zkoušek v roce 1963. Žádnou silnější jadernou zbraň dodnes lidstvo nevyvinulo ani neotestovalo.  

Podívejte se do galerie na největší exploze historie.

Exploze v Oppau (1921)

V roce 1911 začala továrna BASF v Oppau s výrobou amoniaku pomocí revoluční Haber-Boschovy syntézy. Německo v té době nemělo přístup k přírodním hnojivům ze zámoří, což vedlo k nutnosti vlastní produkce. Během první světové války se výroba rozšířila o dusičnan amonný.

Osudné ráno 21. září 1921 v 7:32 otřásla silem číslo 110 dvojice mohutných explozí, při nichž vylétlo do vzduchu přibližně 4500 tun směsi dusičnanu a síranu amonného. Výbuch zabil přesně 559 lidí a dalších 1977 zranil. Materiální škody dosáhly obrovských rozměrů - 80 % všech budov v Oppau lehlo popelem a bez střechy nad hlavou se ocitlo 6500 obyvatel. Tlaková vlna se šířila až 25 kilometrů daleko, rozbíjela okna v Mannheimu a zničila středověké vitráže v katedrále ve Wormsu.

 

Právě se děje

Další zprávy