Emil Voráč z Chodova na Sokolovsku se věnuje pomoci Romům již od roku 1993. V době, kdy na nedaleké Ukrajině zuří válka, se však jeho nezisková organizace Khamoro přeorientovala na asistenci postižené zemi. "Dnes nakládám tři dodávky zboží a hygienického materiálu, které zítra odjedou do Humenného," říká muž, který byl za svou činnost v roce 2018 oceněn titulem Laskavec. "Je to určeno naprosto všem potřebným," dodává.
V pátek pak ve spolupráci se sdružením Romů Žatec odveze další materiální pomoc pro lidi prchající před konfliktem, zejména kočárky pro děti, deky nebo polštáře. Ve vyložené dodávce by pak měl zpátky do Česka přivézt dvě ukrajinské Romky, každou se dvěma dětmi.
Ukrajinští Romové jsou podle Voráče o něco ohroženější než jiní občané. "Zvláště pokud žijí v osadách, v nichž byli vyloučeni ze společnosti již před válkou. Teď jsou bez jakýchkoliv prostředků a tím, že často žijí izolovaní za městy nebo za vesnicemi, nemohou se do nich nyní dostat, třeba i kvůli obavám o svůj život. Víme o tom, že se schovávají v lesích a hladoví. Na tuto část obyvatel se trochu zapomíná," míní.
Se dvěma ukrajinskými ženami se spojil přes sociální sítě poté, co začal uvažovat, jak by mohla jeho nezisková organizace pomoci. "Obrátili se na nás příbuzní těchto dvou žen, kteří žijí v Česku. Měli o ně velký strach, ale neměli možnost pro ně přijet nebo je ubytovat," vysvětluje Voráč. Obě rodiny si k sobě vezmou jeho známí, kteří žijí za Prahou.
Voráč počítá s tím, že pokud by byla poptávka, začal by se převozu uprchlíků věnovat systematicky. "Na známého se obrátilo se žádostí o pomoc 50 rodin. Já jsem se nabídl s tím, že mám k dispozici autobus," říká. "Teď je to taková rychlá nárazová pomoc, kdy není čas na nějakou standardizaci, ale pokud bych se tomu měl věnovat do budoucna, bylo by zapotřebí mít vyjasněný způsob financování a další věci," doplňuje.
Část Romů podporuje Rusko
Voráč dlouhodobě působí mimo jiné v největší vyloučené lokalitě v Karlovarském kraji, která se nachází v třináctitisícovém Chodově. Před třemi lety se mu podařilo oblast spolu s jejími obyvateli revitalizovat a zvýšit tamní zaměstnanost. "Tito lidé mají za sebou úspěch, proto jsou nám naklonění a z jejich řad máme několik dobrovolníků," zmiňuje výsledky své práce.
Díky svým dlouholetým zkušenostem s integrací Romů se cítí připravený pomáhat i se začleněním romských i neromských uprchlíků, kteří zamíří do Česka. Obává se však toho, že Češi nepřijmou romské uprchlíky stejně dobře jako ostatní utečence z Ukrajiny. "Myslím, že v Česku je taková realita a je to patrné i z reakcí na sociálních sítích," hodnotí. "Nelze ale rozhodně hovořit o všech Češích. Mám spousty neromských přátel, které bych nikdy za nic nevyměnil," dodává vzápětí.
Na rasismus vůči ukrajinským Romům upozornil také historik Michal Mižigár. V rozhovoru s ČTK odsoudil vtipy i zastřeně rasistické zpravodajství poté, co Romové z Charkovské oblasti zrekvírovali tank ruských vojsk. Mižigár upozornil, že nešlo o krádež, jak uváděla některá média, a že Romové stejně jako ostatní Ukrajinci bojují.
Podstatná část českých Romů podle Voráče schvaluje Putinův režim nebo i invazi na Ukrajinu. Je to podle něj tím, že si Rusko spojují s minulým režimem, který jim poskytoval větší jistoty. "Děti vyrostly s tím, že jsou sice druhořadými občany, ale že budou mít zároveň jistoty, práci a že rasismus je nějakým způsobem potlačovaný, nikoliv otevřený," přibližuje romskou historii. Situaci se snaží vysvětlovat na sociálních sítích a ve svém domovském Chodově i osobně. "Čtyři dny jsem obcházel lidi a hovořil s nimi. Myslím, že v oblasti, kde pracujeme, už není nikdo ruské agresi nakloněný," říká.
