Praha - Ministr zemedělství Petr Gandalovič chce více nutit rolníky k tomu, aby jejich hospodaření bylo šetrné k přírodě a krajině.
Novela zákona o zemědělství, kterou ve středu schválila vláda, počítá s tím, že by farmáři stejně jako řidiči dostávali za neplnění nastavených pravidel trestné body - přišli by o dotace.
"V novele stanovujeme poměrně přísné podmínky, které se dají připodobnit bodovému systému na silnicích. Pokud zemědělec bude soustavně porušovat své povinnosti vůči ochraně životního prostředí, nejen že dostane pokutu, ještě mu budou kráceny dotace," řekl po jednání vlády ministr Gandalovič.
Dodal, že kontroloři by ovšem neměli za každou cenu hledat u rolníků pochybení a nedostatky, ale spíše by měli zemědělcům pomáhat. "Stanou se pomocnou rukou pro zemědělce v tom, jak tyto požadavky dodržet," poznamenal Gandalovič.
Návrat stromořadí a remízků
Novela zákona také nově řeší evidenci takzvaných krajinných prvků, jako jsou stromořadí nebo potůčky.
Proto jsou kilometry současných i nových alejí, vodních a lesních ploch, mezí a remízků zaneseny do evidence zemědělské půdy a stanou se součástí péče o krajinu. Zemědělci budou mít podle Gandaloviče možnost čerpat prostředky na odpovídající údržbu těchto biotopů.
Zákon reaguje i na zavádění nových zemědělských kultur, jakými jsou například energetické plodiny - obnovitelné zdroje energie.
Když z pestré krajiny vznikne anglický trávník
Odborníci na ochranu životního prostředí dlouhodobě upozorňují na to, že je potřeba vrátit do české krajiny co největší pestrost.
Systém ekologických dotací pro farmáře je nastaven tak, že zemědělci mají na několik let dopředu stanoveno, kolikrát ročně musí louku posekat, v jakých termínech, kolik dobytka se smí na vymezeném prostoru pást. Farmář, který se odchýlí, riskuje citelné sankce.
"Okolo 15. července se tak krajina promění v anglický trávník. Situace se pak opakuje na přelomu září a října," řekl Aktuálně.cz Martin Konvička z Entomologického ústavu Akademie věd. Jenže na "anglickém trávníku" dokáže přežít jen zlomek vzácných hmyzích druhů, například hnědásek chrastavcový, který patří mezi nejohroženější evropské motýly.
"Někdy by stačilo dát farmářům trošku víc volnosti. Cílem by mělo být různorodé hospodaření, a tím i pestrá nabídka různých přírodních zdrojů na relativně malých plochách," vysvětlil entomolog Konvička.
