reklama
 
 

Oznamují příchod jara. Hrozí, že je zabijí zemědělci

7. 3. 2008 13:12
Ornitologové chystají záchranu čejky chocholaté

Praha - Z teplých krajin se čejka chocholatá vrací mezi prvími, proto se pro ni vžilo označení "posel jara". Možná, že za pár let se tento jarní posel už v české přírodě neobjeví, protože vymře.

"Čejka chocholatá patří mezi nejvíce ubývající ptačí druhy u nás, mezi lety 1982 a 2007 poklesly jeho počty o více než devadesát procent. Podobná situace je přitom ve většině zemí Evropy," konstatoval Václav Zámečník z České společnosti ornotologické, která se teď snaží tragický konec tohoto ptačího druhu odvrátit.

Renomovaná odborná organizace vyzvala své členy a příznivce, aby pomohli s mapováním nejvýznamnějších míst, kde čejky hnízdí. Tyto podklady pak poslouží k tomu, aby pro ptáka mohl být připraven záchranný program. Ministerstvo zemědělství přitom už přislíbilo, že na záchranu čejek uvolní peníze.

Co čejku zabíjí? Především moderní zemědělství

Právě "moderní" způsoby zemědělského hospodaření představují pro čejku největší nebezpečí. Dříve tento pták vyhledával pro svá hnízda zejména mokřiny a podmáčené louky.

"Ale odvodňováním těchto míst a rozoráváním luk většina tradičních hnízdišť zanikla a dnes jsou čejky nuceny více využívat ke hnízdění pole," vysvětlil ornitolog Zámečník. První hnízda se v oraništích objevují ve druhé polovině března, po vylíhnutí nejsou mláďata ještě několik týdnů schopna letu.

"Bohužel, ve stejné době začínají na polích hlavní zemědělské práce, při kterých je velké množství hnízd i mláďat zničeno," uvedl Václav Zámečník z ornitologické společnosti. Dodal, že čejka sice klade "náhradní" vajíčka, ale ta už nemohou první ztrátu nahradit.

Čejku dále zabíjí i další vymoženosti moderního zemědělství, například nadměrné používání dusíkatých hnojiv. Pomoci by naopak mohlo například zakládání nebo obnovování vodních nádrží na zemědělských plochách.

Když je z louky anglický trávník

Na moderní způsoby hospodaření v krajině doplácejí i jiné živočišné druhy, například motýli.

Motýli a další drobní živočichové potřebují ke svému životu pestřejší přírodu, ovšem současné agroenvironmentální dotace z Bruselu, respektive jejich využívání českými úředníky nutí farmáře například k tomu, aby pravidelně sekali své louky.

"Okolo 15. července se tak krajina promění v anglický trávník. Situace se pak opakuje na přelomu září a října," poznamenal Martin Konvička z Entomologického ústavu Akademie věd. Jenže na "anglickém trávníku" dokáže přežít jen zlomek vzácných motýlů a dalších hmyzích druhů.

Řešením by například bylo sekat louky jen jednou ročně, anebo jen jednou za několik let, a i na "anglických" loukách nechat ostrůvky neposekané vegetace.

autor: Pavel Baroch | 7. 3. 2008 13:12

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama