Mamuti, spolu s nosorožci srstnatými, jeskynními lvy a veldany, patřili mezi nejvýznamnější zástupce čtvrtohorní fauny. Jejich fosilie se objevovaly už od 18. století a jejich mohutná stavba těla připomínala dnešní slony. Pozdější výzkumy však potvrdily, že šlo o samostatný rod s unikátními adaptacemi na drsné podmínky doby ledové. Tito prehistoričtí obři byli dokonale přizpůsobeni chladnému klimatu. Hustá srst, silná vrstva podkožního tuku a menší uši s kratším ocasem jim pomáhaly udržet tělesné teplo a přežít v nehostinných oblastech.
Přestože je nejznámější mamut srstnatý, existovalo mnoho dalších druhů. Nejvíce jich obývalo Evropu, Asii a Severní Ameriku, ale některé druhy mamutů se vyskytovaly dokonce i v Africe.
Co vedlo k vyhynutí mamutů? Hrála roli i ztráta čichu?
Mamuti patřili mezi nejikoničtější zvířata doby ledové a v mnoha ohledech se lišili od svých dnešních příbuzných - slonů. Díky svým unikátním adaptacím dokázali přežít i v extrémně chladných podmínkách, avšak nakonec ani jejich odolnost nestačila. Mezi hlavní příčiny jejich vyhynutí vědci zvažují změnu klimatu, lidský lov, genetické oslabení, a dokonce i možné respirační problémy způsobené alergiemi.
"Jedním z možných mechanismů vymírání zvířat během klimatických změn by mohlo být poškození čichu v důsledku vzniku alergií při změně flóry," napsali vědci ve studii, kterou nedávno zveřejnil časopis Earth History and Biodiversity. "Cílem této práce je představit nový evoluční mechanismus vymírání mamutů a dalších zvířat založený na narušení komunikace."
Co bylo hlavní příčinou jejich zániku?
Mamuti obývali Zemi po více než pět milionů let, ale jejich poslední populace přežívala na Wrangelově ostrově u sibiřského pobřeží. Podle vědců vyhynuli před čtyřmi tisíci lety, čímž definitivně zmizeli z planety. Co však vedlo k jejich zániku? Přesná odpověď zůstává nejasná a odborníci stále debatují o několika hlavních teoriích.
Byl hlavním viníkem člověk? Anebo změna klimatu?
Jedna z hlavních hypotéz říká, že mamuty vyhubil člověk. Nadměrný lov mohl výrazně oslabit jejich populaci. Druhá teorie tvrdí, že klíčovým faktorem bylo postupné oteplování. Změna klimatu narušila ekosystémy, snížila dostupnost potravy a mamuti se nedokázali přizpůsobit novým podmínkám. Třetí možností je, že se mamuti dostali do genetické pasti způsobené příbuzenským křížením. To vedlo k oslabení druhu, nižší odolnosti a nakonec i k jeho postupnému vymření.
Pylová alergie jako nečekaný faktor?
Jedna z nejzajímavějších teorií naznačuje, že zvýšený výskyt kvetoucích rostlin mohl mamutům způsobit vážné zdravotní problémy. Nárůst pylu mohl vyvolat alergické reakce a respirační potíže, což by vedlo k oslabení jedinců, potížím s orientací a nakonec i k vyšší úmrtnosti. Změna vegetace a oteplování tak mohly být posledním hřebíčkem do rakve pro tento majestátní druh, který po miliony let dominoval chladným oblastem naší planety.
Ať už byl hlavní příčinou lov, klimatické změny, genetické problémy, nebo kombinace všech těchto faktorů, jedno je jisté - příběh mamutů je fascinujícím varováním o křehké rovnováze přírody.
Pravěké vzorky DNA nicméně skutečně naznačují, že poslední přeživší mamuti ztratili schopnost cítit určité rostliny. Ne všichni odborníci se ale s pylovou teorií ztotožňují. "Tato myšlenka mi připadá dost bláznivá a nejsem si jistý, jak by se kdy dala potvrdit," reagoval evoluční biolog a profesor Univerzity v Buffalu Vincent Lynch.
