Muchu znají nejen lidé z Francie, kde umělec strávil významnou část života, ale také v USA, Austrálii, Nizozemsku nebo Egyptě. Studenti grafického designu v mnoha zemích světa si dodnes hrají s jeho secesními motivy ze slavných plakátů pro herečku Sarah Bernhardtovou a využívají je v nových kontextech. Zatímco jim ulehčuje práci grafický počítačový program, Mucha vše kreslil ručně.
Slavné plakáty sady Bernhardt vznikly náhodou. Zakázku na ně dostala francouzská firma, kde byl Alfons Mucha na stáži. Bylo období Vánoc, a protože už v Paříži nikdo nebyl po ruce, Mucha se nabídl, že je udělá. Práce se mu povedla a nakonec to byl moment, který nastartoval jeho kariéru.
Jinak než všichni ostatní dělal Mucha několik věcí. Slavné plakáty rozdělil na dvě části, které se v tiskárně následně slepovaly. Tím vznikl nový formát. Rozpoznatelný byl také svým druhem písma, stylem, jakým kreslil vlasy, nebo výraznými šperky, jako jsou náhrdelníky a opasky.
"Vlasy dívek připomínaly špagety. V 60. letech minulého století z Muchy vycházely psychedelické hudební kapely, které v jeho stylu navrhovaly barevné plakáty," říká sběratel Nicholas Lowry s tím, že plakáty průkopníka českého grafického designu se v newyorských aukcích objevují alespoň jednou za rok. A ještě jedna poměrně nedávná popkulturní reference. Muchův plakát s názvem Podzim visí v domě představitelky Sharon Tateové v posledním filmu Quentina Tarantina Tenkrát v Hollywoodu.
"Mucha byl ve své době natolik populární, že tiskárny vytiskly mnoho dodatečných kopií čistě pro sběratele. No a ty přežily, a dodnes se proto objevují na aukcích," říká Američan s českými kořeny v pořadu Identita, který mapuje kořeny i současnost grafického designu.
Sutnar i Teige
Ohlas mají v zahraničí také avantgardní umělci Ladislav Sutnar a Karel Teige. Ten první se proslavil hlavně jako "génius kompozice" a průkopník informačního designu, druhý působil jako výtvarný referent mnoha deníků a časopisů. Oba ve své tvorbě hojně využívali koláž a konstruktivistické prvky.
Sutnar se proslavil už v Československu, po emigraci do USA v roce 1939 svou avantgardní tvorbu zjednodušil a otevřel masovému publiku. V New Yorku se mu podařilo vybudovat konexe, a tak o práci neměl nouzi. Ve své tvorbě se snažil pomáhat lidem, aby se neutopili v záplavě informací. Nejprve upravoval firemní katalogy, kde dbal na hierarchii informací a jejich srozumitelnost. K lepší čitelnosti využíval grafy, symboly a další prvky vizuálního jazyka.
"Byl československým designérem, dokud se nestal Američanem. Velká část jeho práce, která je u nás známá, z něj dělá amerického designéra. Do našeho vizuálního jazyka vnesl konstruktivistické prvky a systematičnost," říká teoretik designu Steven Heller z USA.
Teige nikdy neemigroval, ale jako předsedu levicového hnutí a později kritika stalinistického režimu ho komunisté od roku 1949 izolovali a vystavovali neustálým urážkám. Jeho typografie a teorie umění dnes ovšem inspiruje lidi po celém světě.
Koho cizinci znají dnes?
Mezi osobnosti, které jsou dnes v odvětví grafického designu známí na světové úrovni, patří kromě Aleše Najbrta, který pořadem Identita provází, také Veronika Burian. Jako typografka pracovala pro londýnskou písmolijnu Dalton Maag (písmolijectví je původně obor lidské činnosti zabývající se odléváním písmen pro tisk pozn.red.), se kterou spolupracovala do roku 2007. Po třech letech strávených v coloradském Boulderu se přestěhovala do Prahy, kde žije, pracuje a naplno se věnuje písmolijně TypeTogether.
"Fonty pro počítačové programy nevznikaly samy od sebe kliknutím myši. Navrhnout je zabere hodně času. Speciálně textová písma nelze vytvořit za den. Trvá to měsíce, protože vzniká celá písmová rodina, ne jediný řez," říká uznávaná návrhářka písem, která za svou kariéru získala několik mezinárodních cen.
Písmu se ve světě daří i díky designérům, jako je Martin Vácha nebo Radim Peško. Typografie ale není to jediné, co do světa "vyvážíme", ve světě nových technologií a virtuálních médií jsou ke komunikaci potřeba i jiné nástroje. "My děláme v oboru, který nazýváme "human machine interaction", což je komunikace mezi člověkem a strojem. Zabýváme se tím, jak nejlépe přenést myšlenku, aby ji stroj mohl komunikovat k nám a my jsme ten stroj mohli jednoduše ovládat," vysvětluje digitální designér Ondřej Velebný, který založil firmu Kontrolka a specializuje se na komunikaci systémů v automobilech.
Češi jsou úspěšní i na poli digitálních agentur. Zlínská firma Madeo pracuje s klienty, jako je Bridgestone, KPMG nebo norská těžební společnost Equinor. "Firmu jsem založil v roce 2009 a od začátku jsem měl kolem sebe nesmírně šikovné a kreativní lidi. Bylo pro nás důležité to, že jsme uměli ohýbat technologii ve prospěch kreativního řešení. To nám otevřelo dveře do světa i k prvním velkým zakázkám," říká zakladatel firmy Martin Landsberger Pospíšil pro tvůrce pořadu Identita, kteří chtějí letos vydat knihu a uspořádat výstavu ke grafickému designu.
