Její zpracování dostal na starost slovenský malíř Albín Brunovský. Jako první šla do oběhu modrá tisícikoruna s portrétem Bedřicha Smetany, pak následoval zbytek. Většinu bankovek s výraznou barevností společnost dobře přijala a vydržely do pádu Československa, až na jednu výjimku.
"Zelenou stokorunu s portrétem Klementa Gottwalda, kterou banka vydala necelé dva měsíce před pádem režimu, obyvatelstvo vůbec nepřijalo. Do banky se vracelo velké množství poničených a popsaných kusů. Po revoluci ji česká banka nahradila motivem s havířem a selkou z roku 1961," dozvíte se v pořadu Identita, v němž Česká televize mapuje historii grafického designu.
Současné bankovky, kterými lidé denně platí, vydržely v oběhu nejdéle v historii republiky. Před 30 lety je navrhl Oldřich Kulhánek spolu s typografem Janem Solperou. "Tehdy jsem udělal dvě varianty. Jedna byla z písma Taslo, což je klasické písmo, a druhá byla z mé autorské dílny. Aniž bych se tehdy snažil Kulhánka nějak manipulovat, vybral si tu druhou a tím se mé písmo ocitlo na jeho bankovkách," vypráví v pořadu Solpera, který dlouhá léta učil na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové.
Solperovy a Kulhánkovy návrhy se do oběhu dostávaly postupně od 90. let minulého století. Celá sada byla venku v roce 2009. Některé bankovky, které vyšly z oběhu, dodnes uchovává Česká národní banka. Ve svých útrobách schovává hlavně ty designově nejzajímavější kusy.
Projděte si historii bankovek v galerii.
