Místo hřebíků a kladiva 3D tiskárna. Moderní kutilství nabízí alternativu ke konzumu

Clara Zangová Clara Zangová
19. 5. 2021 16:59
Organizace Make More propaguje a rozvíjí moderní digitální kutilství. Pověstné "zlaté české ručičky" se zde spíše než s hřebíky a kladivem uplatní s modelačními programy a 3D tiskárnou. Kultura makerů nabízí alternativu ke konzumnímu způsobu života a sériové výrobě.
Vojtěch Kolařík a Ondřej Kašpárek z iniciativy Make More.
Vojtěch Kolařík a Ondřej Kašpárek z iniciativy Make More. | Foto: Make More

Otevřená dílna, kde se iniciativa Make More schází, sídlí v pražských Holešovicích. Středobodem několika hlučných dílen jsou desítky malých 3D tiskáren, které jsou schopné sériově pracovat všechny najednou. "Malé jsou proto, že kdyby u velkého tisku, který probíhá celé hodiny, nastala chyba, musí se to tisknout celé znovu," vysvětluje Ondřej Kašpárek, jeden z představitelů hnutí.

V prostoru jsou k dispozici také CNC stroje a lasery, ale i manuální koutek, v němž si mohou tradičnější kutilové stlouct třeba poličku a zapůjčit si k tomu nářadí. Idea makerů, moderních kutilů, je taková, že do dílny může přijít pracovat v podstatě každý. Tvůrčí laboratoř funguje na principu členských příspěvků a v případě potřeby je možné odkoupit výrobní materiál z přilehlých skladů.

Maker kultura

Maker Fairy
  • Maker kultura je technologickým rozšířením kultury kutilství
  • Protíná se s kulturou hackerskou, makeři se zaměřují na tvorbu nových produktů a  zařízení nebo modifikaci již existujících
  • Obrací se ke sdílení, komunitě a interakci tváří v tvář
  • Předpokládá se, že vychází ze zkušenosti mileniálů, kterým již rodiče nutně nepředávali know-how v oblasti rukodělných prací

"Chodí sem třeba lidé, kteří vyrábějí své produkty a je pro ně jednodušší stroje sdílet, než je nakupovat," říká Kašpárek s tím, že dílnu nenavštěvují jen nadšenci, ale i podnikatelé, kteří provozují vlastní byznys nebo teprve vymýšlejí svůj produkt. Výjimkou nejsou ani umělci. Například architekti stroje využívají k tisku modelů, protože je to mnohem rychlejší než ruční modelace. "Šperkaři jsou zase schopni si na 3D tiskárně vytisknout model, který využijí ke zhotovení formy, a v té pak odlévají drahý kov," vysvětluje Kašpárek.

Makeři se neschovávají v kůlně a dbají na ekologii

Za kolébku makerů jsou obecně považovány Spojené státy. Důležitá je komunita, sdílení vlastního know-how i téma ekologie a udržitelnosti. "Maker je inovátor, vynálezce, moderní kutil, který se nebojí své projekty ukázat veřejnosti, nemá je v garáži nebo v šuplíku, ale chce se o ně podělit," přibližuje komunitu Vojtěch Kolařík, další stoupenec hnutí. 

Makeři sdílejí své nápady s ostatními, proto se často vzdávají autorství. Je to alternativa konzumního chápání výroby a patentování produktů. "To je rozdíl od českého kutila, který nesdílí, najde si v Zahrádkáři návod, má své dovednosti, postaví si to a je spokojený," říká Kašpárek. Oba nadšenci přiznávají, že novodobý druh tvorby vyžaduje potlačení vlastního ega. To však podle nich člověk nasytí pocitem, že je součástí něčeho většího.

V otevřené dílně PrusaLab vznikla i instalace určená pro Signal Festival s názvem Reflexe.
V otevřené dílně PrusaLab vznikla i instalace určená pro Signal Festival s názvem Reflexe. | Foto: Jan Hromádko

Podle Kolaříka je maker charakteristický tím, že tvoří z určitého nedostatku, a to nejen materiálního. "Může to být finanční nedostupnost součástek nebo dílů, které si můžete jednoduše vyrobit na 3D tiskárně, nebo ekologická stopa a to, že moderní kutil nechce zatěžovat planetu tím, že si nechá poslat součástky z druhého konce světa. Tím se liší od socialistického kutilství, které vycházelo z tržního nedostatku. Dnes je nabídka naopak velká a kultura makerů se snaží o ještě silnější přizpůsobení produktu jednotlivci."

Ve světě digitálního kutilství je důležitým tématem udržitelnost. Podle Kašpárka to vychází ze samé podstaty hnutí, které akcentuje sdílení a obrat ke komunitě. "Logicky z toho pak vyplývají témata udržitelnosti, recyklace, vynalézavosti," vysvětluje. Kromě recyklace jako takové se často experimentuje s udržitelnějšími materiály, například biologického původu. "Třeba umělé kůže, které narostou z houby, nebo izolační materiály z hub či podhoubí místo polystyrenu," uvádí Kolařík příklady. 

Může se zdát, že maker hnutí je na rozdíl od klasického kutilství pro řadu lidí nedostupné kvůli technologické bariéře. Dvojice však tvrdí, že jde jen o přesvědčení. "Je to, jako když chcete vytisknout dokument. Buď musíte ovládat Word, nebo existuje Malování, kam si to namalujete nebo text vložíte. Tyto úrovně jsou i ve 3D malování," nabízí Kašpárek přirovnání s tím, že pro 3D tisk existují i velmi jednoduché programy.

Americká inspirace

Za normálních okolností pořádají Ondřej Kašpárek a Vojtěch Kolařík festival Maker Faire, kde mohou lidé sdílet nápady a inovace bez ohledu na to, zda navštěvují otevřené dílny, či nikoliv. Účast není nijak omezená, ani pokud jde o věk. Organizátoři potvrzují, že na festivalech se často setkají lidé, které dělí několik dekád, a zabývají se podobnými věcmi. Mnohdy se prý také stírá bariéra mezi návštěvníkem a vystavujícím, kteří spolu mohou sdílet své nápady.

Značka Maker Faire je licencovaný název ze Spojených států, dvojice tvrdí, že se tím komunita lépe prezentuje jako celosvětové hnutí. A funguje to i jako motivace pro domácí makery, aby vystavovali v zahraničí. Původní americký Maker Faire se poprvé uskutečnil před 15 lety a tamní hnutí vzešlo částečně z prostředí webových fór, kde mohli makeři sdílet své zkušenosti.

Kašpárek i Kolařík aplikují svou životní filozofii i v běžném životě. "Dělal jsem si kuchyňskou linku na chatě z materiálu, ze kterého se to moc nedělá a připadal mi levnější a hezčí, a to z překližek, které jsou lacinější než masivní dřevo," popisuje Kašpárek. "Dával jsem jich víc na sebe, takže jsou to vysoké kusy polic. Kdybych si to nechal udělat firmou, stálo by to strašně moc," vysvětluje. "Naše makerství se odehrává hlavně v kuchyni," smějí se oba nadšenci.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Běloruský soud poslal na rok a půl do vězení novináře, měl urazit prezidenta a policii

Běloruský soud poslal na rok a půl do vězení novináře Sjarheje Hardzijeviče, kterého shledal vinným z urážky prezidenta země a pomluvy dvou policistů. S odvoláním na Běloruskou asociaci novinářů o tom informovala agentura AP, podle níž je verdikt součástí represí, které běloruské úřady rozpoutaly proti nezávislým médiím a obhájcům lidských práv. Hardzijevič vinu nepřiznal, obhajoba se hodlá proti rozsudku odvolat.

"Nemám s těmito zločiny nic společného, nepokládám se za vinného," prohlásil u soudu ještě před vynesením rozsudku padesátiletý novinář, který nyní musí rovněž zaplatit odškodné policistům ve výši 2000 běloruských rublů každému z nich (přibližně 17 000 korun) a státu poplatek 174 rublů (1500 korun).

Hardzijevič skončil před soudem kvůli obviněním v souvislosti se zprávami v chatovací skupině v aplikaci Viber, kterou někdo loni smazal. Jeho obhájci požadovali, aby bylo obvinění staženo kvůli nedostatku důkazů a kvůli nemožnosti prokázat trestný čin, píše AP. Co konkrétně v údajně urážlivé zprávě zaznělo, nicméně agentura ani asociace nespecifikovaly.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

USA předaly Rusku seznam diplomatů, kteří musí opustit zemi

Spojené státy předaly ruskému velvyslanectví seznam 24 diplomatů, kteří musí do 3. září opustit zemi. V rozhovoru pro magazín National Interest to řekl ruský ambasador ve Washingtonu Anatolij Antonov. Z jeho vyjádření není jasné, zda požadavek Spojených států vyvolal nějaký konkrétní spor, napsala agentura Reuters. Podle agentury TASS diplomaté odjíždějí kvůli končícím vízům. Mluvčí americké diplomacie označil velvyslancovy výroky za nepřesné.

"Téměř všichni odjedou bez toho, aniž by byli nahrazeni, protože Washington náhle zpřísnil postup vydávání víz," uvedl Antonov a zároveň prohlásil, že ruské diplomatické mise ve Spojených státech jsou "bezprecedentně omezovány" a restrikce se podle něj stupňují.

"Američtí kolegové jsou v tomto ohledu vytrvalí a kreativní. Vyhošťování diplomatů se tu a tam děje pod za vlasy přitaženými záminkami. Loni v prosinci ministerstvo zahraničí jednostranně stanovilo tříletý limit pro dobu nasazení ruského personálu ve Spojených státech, které - pokud je nám známo - neuplatňuje vůči žádné jiné zemi," nechal se slyšet ruský velvyslanec.

Zdroj: ČTK
Další zprávy