V Česku se každý rok prodá okolo 680 milionů kusů tamponů a vložek, a zatímco prodej vložek neustále klesá, do popředí zájmu se i se snahou žít ekologičtěji čím dál víc dostávají i speciální kalhotky nebo menstruační kalíšky.
Ty v Česku zpopularizovala mimo jiné i cestovatelka a podnikatelka Ilona Bittnerová. A jak přiznává, zájem se za poslední roky značně zvýšil. "Také od doby, kdy jsem nabízela jednu značku, jsem se již posunula k více než dvaceti a ve světě i u nás stále vznikají nové. Některé mají klasický tvar, ale objevují se i různé inovace. Velmi se zvýšil zájem i o látkové vložky a menstruační kalhotky," upřesnila.
Hlavním důvodem, proč si ženy volí častěji kalíšek než tampony a vložky, je podle ní především pohodlí. "Ženy hledají pomůcku, která by jim zajistila, že mohou fungovat stejně dobře při menstruaci jako mimo ni a že je nebude nikde nic tlačit a způsobovat bolesti," dodává.
Průměrná cena menstruačního kalíšku je 500 korun, ale českou značku Yuuki lze pořídit už za 290 korun. Životnost kalíšku je zhruba 15 let. "Žena by si měla dopředu pročíst informace o velikostech a vybírat podle své postavy, síly menstruace i životního stylu," varuje Bittnerová.
Ekologické a pohodlné menstruační kalhotky
Relativní novinkou pro Češky jsou pak menstruační kalhotky. Na americkém trhu se sice objevily již v polovině 90. let, široce známé jsou spíše posledních pár let. Na trhu existuje hned několik značek, jako jsou Thinx, Lunapads či Pretty Clever Pants.
Před dvěma lety vznikla první česká značka menstruačních kalhotek Meracusky a loni v březnu se v Česku začaly prodávat také kalhotky Snuggs, které vymyslela Linda Šejdová.
Obsahují savou vrstvu z high-tech materiálů a nanovláken, která zadrží tolik tekutiny jako tři běžné tampony. Na vývoji pracovala s Tomášem Zahradníkem, s Technickou univerzitou v Liberci a českou nanotechnologickou firmou. Výrobek se v Česku chytil, kalhotky si pořídily tisíce zákaznic a firma navíc získala silného investora.
Menstruační kalhotky je možné nosit celý den a po použití je stačí pouze vyprat. Pomáhají tak snižovat ekologickou stopu svých nositelek a zároveň mohou poskytovat větší jistotu pro ženy, které se potýkají s velmi silným krvácením.
Přestože menstruace podle Šejdové přestává být tabu, v loňském rozhovoru pro DVTV přiznala, že při hledání investorů byli kvůli tématu svého produktu odmítnuti.
Udržitelnost menstruačních pomůcek je podle Blanky Sigmundové z české organizace Loono pořádající tematické workshopy prevence zdraví pro mnoho žen čím dál důležitější. "I z toho důvodu v rámci kampaně Dole dobrý máme k dispozici takzvaný menstruační kit, díky kterému si mohou všichni doslova osahat nejrůznější typy (vložky, tampony, menstruační kalhotky, menstruační kalíšky a jiné) pomůcek a zjistit, jak fungují," vypočítává.
Místo prášku proti bolesti body s výšivkou
Mnoho žen se během menstruačního krvácení potýká také s ochromujícími bolestmi, které nejčastěji řeší prášky proti bolesti. Právě to bylo impulsem pro Kateřinu Rydlovou, která jako studentka produktového designu na ČVUT vymyslela body s nanovlákny uvolňující teplo, což pomáhá při bolestech v pánevní oblasti.
Designérka Aktuálně.cz řekla, že k nápadu na body, jež pojmenovala Moody, se dostala přes rešerši v rámci jednoho z ateliéru, kdy měli vytvořit produkt na téma závislost. Při vyhledávání zjistila, že velmi mnoho žen se při pravidelném měsíčním krvácení neobejde bez léků tišících bolest.
"Zaměřila jsem se tehdy na ibalgin a zjistila jsem, v jaké nejčastější souvislosti se bere. Tím jsem se dostala k nápadu, jak bych mohla ženám pomoci prostřednictvím nějakého produktu," popsala.
Zahřívací body nebyl její první medicínský produkt, dříve například navrhla i zubařský přístroj, ale stal se její srdeční záležitostí. Z diplomové práce vzešel inovativní výrobek, který obletěl všechna česká média a jehož první prodejní prototyp by měl být hotový zhruba do roka.
Kateřina Rydlová při jeho navrhování vycházela z toho, že spousta žen si během menstruace pomáhá termofory nebo hřejivými dečkami. "Vycházela jsem i ze své zkušenosti. Opakovaně se mi vracely záněty močového měchýře, a když se spojily s menstruační bolestí, bylo to peklo. Doma u počítače jsem tak pořád seděla právě s vyhřívanou dečkou. Ale chybělo mi něco, co bych si mohla vzít s sebou na cesty nebo do školy. A zjistila jsem, že by něco takového uvítaly i další ženy," vysvětluje usměvavá 25letá designérka.
Body obsahuje stříbrná vlákna ve formě jemné výšivky v okolí beder, která vodí teplo. Jeho součástí je také malá baterie, která zajišťuje přívod tepla a konkrétní teplotu. Regulace teploty a času vyhřívání by měla být do budoucna ovládaná přes mobilní aplikaci. "Momentálně jsou bodýčka šita v jedné velikosti, abych je mohla primárně testovat na sobě, ale do budoucna to musím vymyslet tak, aby zahřívací body bylo aplikovatelné na různé postavy a zahřívalo zároveň pánev i bedra, což jsou místa, která ženy bolí nejvíce," dodává autorka.
Praní v ruce
V současné době testuje zahřívání až na 48 stupňů Celsia, což je podle ní maximální teplota. Kvůli velikosti baterie lze mít body zapnuté maximálně několik minut.
"Chci zapracovat na tom, aby body nehřálo 25 minut vkuse na plný výkon, ale aby se automaticky zapínalo a vypínalo," vysvětluje s tím, že baterie v silikonovém pouzdru by do budoucna měla být velká jako sirky a schovat by se měla do kapsičky. Body je po odpojení baterky pratelné v ruce či na šetrné praní v pračce.
Designérka ještě jako studentka ČVUT dostala na vývoj body školní grant, ten však loni skončil a teď shání investory a členy týmu, kteří by ji s dalším vývojem pomohli. Zároveň pracuje jako průmyslová designérka pro českou společnost Tesla Medicals, kde se podílí na vývoji přístroje neinvazivní léčby inkontinence.
Podle Rydlové je materiálový náklad na jedno body zhruba tři tisíce korun. "Nejsou v tom ale zahrnuté formy na pouzdro baterie, vývoj aplikace ani nájem dílny," vypočítává s tím, že kromě vývojářů nebo manažerů bude hledat i šikovné švadleny. Jejím cílem je, aby body nestálo 10 tisíc, a bylo tak dostupné co nejvíce ženám. "První kusy budou odhadem stát v rozmezí pěti až šesti tisíc, takže ti, kdo si je koupí, přispějí na jeho další vývoj."
Ráda by jednoho dne dosáhla toho, aby Moody doporučovali lékaři a lékařky na bolestivé záněty nebo menstruaci. "Myslím, že když bude body hezké, spoustě žen by to mohlo pomoci otevřít oči, že existuje určitá alternativa. Pokud bychom se jednou mohli propojit s lékaři, bylo by to skvělé," přesvědčuje.
Menstruační dovolená
S bolestivou menstruací má podle Petry Mikulcové z iniciativy #MámSvéDny zkušenost zhruba 20 procent žen. I to inspirovalo zaměstnavatele v některých zemích k zavedení placeného menstruačního volna, dopřát si jej mohou ženy v řadě indických, japonských, tchajwanských, indonéských či jihokorejských firem. V mnoho asijských státech je však menstruace zároveň vnímána jako tabu či dokonce něco nečistého.
Jenom vloni podle britského deníku The Guardian zemřelo několik nepálských žen během nuceného pobytu v takzvané menstruační chýši, kam bývají vyháněny ze svých domovů. A to přesto, že v zemi platí oficiální zákaz těchto rituálů od roku 2005. Spousta lidí hinduistický zvyk dodržuje ze strachu, že je bohové potrestají.
Osvětu o menstruaci mezi Nepálci šíří také česká pobočka organizace Člověk v tísni. "Snažíme se pracovat hlavně s mladými lidmi. Probíhají různá školení, aby dívky věděly, co menstruace přesně je, aby se tohoto období nebály, nepřipadaly si špinavé a podobně. Zároveň se ale snažíme pracovat i s chlapci, aby i oni pochopili, že nejde o žádnou nemoc nebo něco špatného. Nejlepší spolupráce probíhá na úrovni škol, jde o opravdu citlivé téma a my se k němu snažíme takto přistupovat," uvedla aktivistka Aneta Petani.
V Japonsku se vloni rozjela kampaň, která má bojovat se stereotypy spojenými s pravidelným měsíčním krvácením, pomoci s tím má animovaná postavička z manga komiksu Little Miss Period, v překladu Slečna Menstruace. Postavu navrhl umělec Ken Koyama v roce 2017 a její příběhy později vyšly knižně. Cílem je ukázat, že měsíční perioda žen není něco, o čem by se lidé měli stydět mluvit.
Příběhy Slečny Menstruace byly v japonské společnosti přijaty pozitivně, někteří kritici však upozorňují na to, aby nápad neměl opačný efekt a neposílil ještě více genderovou diskriminaci, které ženy v japonské společnosti čelí.
Diskuze o menstruaci je v Česku na dobré úrovni
Podle Blanky Sigmundové se na workshopech Loona ukazuje, že Češi se o menstruaci nestydí mluvit, ale potřebují někoho, kdo toto téma otevře a poskytne jim informace "bez zbytečného balastu".
"Česko je v diskuzi stran menstruace na poměrně dobré úrovni. Samozřejmě je vždy těžké najít tu správnou hranici komunikace směrem k veřejnosti, aby nenabyla nesprávného dojmu, že cílem angažovaných organizací a projektů je, aby se o menstruaci mluvilo vždy a všude," tvrdí.
A dodává, že pozitivně hodnotí také reklamní kampaně usilující o to, aby menstruace nebyla tabu a dívky a ženy se za svůj cyklus nestyděly. "A ačkoliv se to tak nemusí na první dobrou zdát, tak osvěta směřuje i na muže, což považujeme za velký krok kupředu," uvádí.
Přestože se diskuze o menstruaci ve společnosti posouvá, na světě existují stále miliony žen, které nemají přístup ani dostatek financí na základní menstruační pomůcky, jako jsou vložky či tampony. A situace se zdaleka netýká jenom rozvojových zemí.
Karton místo vložky
Oregonská nezisková organizace Period loni v říjnu spustila kampaň upozorňující na tuto skutečnost. "Jestli si myslíte, že je nepříjemné mluvit o menstruační chudobě, představte si lidi s kartonem v jejich spodním prádle," říká jedna z žen ve videu.
Člověk v tísni nedávno zařadil do sortimentu svého charitativního obchodu možnost přispět na dámské vložky dívkám a ženám v postižených zemích.
"V řadě zemí, kde působí Člověk v tísni, je menstruace obrovským tabu, ženy a hlavně mladé dívky trpí nejen odmítavým chováním společnosti, kdy v době menstruace musí například spát odděleně od ostatních členů rodiny, nesmí se dotýkat mužů ani knih, ale také tristními hygienickými podmínkami," uvedla Aneta Petani s tím, že pomůcky nejčastěji distribuují v Nepálu, Etiopii nebo Afghánistánu.
Dárek i přes svou naléhavost nepatří mezi nejoblíbenější. "Často se setkáváme s dotazy, proč raději nedistribuujeme udržitelné menstruační pomůcky (menstruační kalíšek). Zprvu se může zdát, že by to byl určitě lepší nápad, ale vzhledem k obrovskému tabu, které se v mnoha zemích k menstruaci váže, je toto řešení zatím nerealizovatelné," uzavírá.
