Měli přistát v Praze, havarovali na Šumavě. Štědrovečerní nehodu letounu dodnes obestírá řada nejasností

Bylo krátce po půl třetí odpoledne na Štědrý den roku 1937, když na letišti ve Vídni dosedl třímotorový dopravní letoun Wibault-Penhoët. Stroj francouzské společnosti Air France zajišťoval pravidelnou linku z Bukurešti přes Vídeň a Prahu do Paříže. Na palubě byli pouze tři lidé: šestatřicetiletý československý pilot František Lehký, francouzský radiotelegrafista Pierre Austruc a jediný cestující, pražský advokát a státní zástupce Karel Flanderka, vracející se z pracovní cesty v Rumunsku.

Po krátké přestávce stroj znovu vzlétl a zamířil severozápadním směrem k Praze. Už brzy po startu ale bylo jasné, že let nebude snadný. Počasí se rychle zhoršovalo, mlha houstla a déšť se pomalu měnil ve sněžení. Wibault-Penhoët, pomalý a těžkopádný typ letounu, se v nepříznivých podmínkách pohyboval s obtížemi. Když se stroj ocitl někde u Říčan, požádal kapitán Lehký ruzyňskou věž o zaměření polohy.

Z letiště přišlo ujištění, že dosavadní kurz je správný. V té chvíli se zdálo, že navzdory počasí vše směřuje ke klidnému přistání. Jenže silný vítr a sněhová vánice mezitím letoun nenápadně vychýlily z plánované trasy. V mlze pod sebou radiotelegrafista Austruc zahlédl meandrující řeku a domníval se, že jde o Vltavu. Posádka nabyla přesvědčení, že se nachází nad Prahou.

Do Ruzyně proto z paluby zaznělo hlášení: „Nalevo vidím Vltavu, napravo Kbely.“ Pro obsluhu letiště to byl signál, že letoun už metropoli přeletěl. Telegrafista Václav Živsa ze zaměřovací stanice proto vydal pokyn, který se později ukázal jako osudový: okamžitý obrat na jih. Malý dopravní stroj měl podle pokynu změnit směr téměř o 180 stupňů a vrátit se zpět.

Domů už se nikdy nevrátili

Pilot Lehký instrukci bez váhání uposlechl. Netušil však, že se letoun ve skutečnosti nachází jižně od Prahy, poblíž Benešova, a že obratem zamíří přímo nad šumavské pohoří. Dispečer v Ruzyni byl přesvědčen, že letadlo je severně od města, zhruba v oblasti Mělníka. Ve skutečnosti se ale F-AMYD vzdaloval opačným směrem. Lehký přitom držel výšku kolem 700 metrů, v domnění, že se blíží k přistávací dráze.

Přistání letounu Air France Wibault 283T v roce 1934.

Teprve vzápětí si telegrafista Živsa zřejmě uvědomil, že něco není v pořádku, a vyslal opravený kurz – tak, aby se letadlo začalo vracet zpět k Praze. Tato zpráva se však k posádce už nedostala. Kvůli slábnoucímu signálu, takzvanému fadingu, ji letoun nezachytil. Zkušený kapitán Lehký mezitím vystoupal až do výšky okolo tisíce metrů, nebylo to však dost. Letounu se do cesty postavila Huťská hora, jejíž vrchol dosahuje 1 187 metrů nad mořem.

Místo světel města se tak před posádkou ve tmě rýsovaly jen temné obrysy horských masivů. Radiové spojení selhávalo, palubní anténa byla zřejmě poškozená. Venku hustě sněžilo, vítr s letounem cloumal a zásoby paliva se tenčily. Lehký se pokusil změnit směr k jihozápadu a vysílal světelné signály v naději, že se mu podaří navázat nouzovou navigaci.

Pod sebou ale viděl jen bílou pustinu. Nad Kašperskými Horami mezitím obyvatelé městečka zaslechli nezvykle nízko letící letadlo a spatřili jeho světla mizící ve sněhové cloně. Bylo 17:39, když se od severovýchodního svahu Huťské hory ozvala silná rána. Stroj narazil do zalesněného kopce nedaleko dnes již zaniklé osady Zhůří rychlostí okolo 250 kilometrů v hodině. Nikdo ze tří mužů na palubě nepřežil.

Teprve ráno na Hod boží vánoční se počasí mírně zlepšilo. Z Kašperských Hor vyrazili četníci spolu s lesníky pátrat po zmizelém letadle. Pomáhala jim i svědectví z okolních obcí, kde lidé slyšeli a viděli večerní průlet stroje v nezvykle malé výšce. V troskách v šumavském lese našli posléze těla všech tří mužů.

Na místě, kde letadlo havarovalo, stojí dnes pomník, který připomíná oběti havárie.

Okolnosti nehody však zůstaly nejasné. Pád letounu řízeného zkušeným pilotem Františkem Lehkým vyvolal řadu spekulací. Objevily se domněnky o možném zásahu německé letecké stanice ve Straubingu i otázky, proč na vytížené mezinárodní lince cestoval jediný pasažér. Vynořily se dokonce spekulace, že advokát Flanderka mohl převážet citlivé materiály namířené proti Adolfu Hitlerovi. Žádné takové dokumenty se však nikdy nepodařilo nalézt a teorii tím potvrdit. 

Vyšetřování zahájené ministerstvem veřejných prací už 25. prosince 1937 provázely zmatky. Ztratily se klíčové dokumenty, včetně palubního deníku, záznamů goniometrické stanice i výslechových protokolů pracovníků ruzyňské služby. Řešení celé události navíc komplikovala napjatá mezinárodní situace předmnichovského Československa.

Dodnes tak zůstává vánoční havárie na Šumavě zahalena řadou otazníků. V místě neštěstí stojí kamenný pomník, který nechala vztyčit manželka pilota Františka Lehkého – tichá připomínka letu, jenž se měl stát návratem domů, ale skončil v zasněženém šumavském lese.

Zdroj: leteckabadatelna.cz