Když ženy poprvé usedly na bicykl, čelily obviněním z nemravnosti, zdravotních rizik i ohrožení „přirozeného řádu“. Kniha Revoluce: Jak ženy na dvou kolech měnily svět od britské autorky Hannah Ross ukazuje, že boj o právo jezdit na kole byl současně bojem za ženskou svobodu – a že v některých částech světa zdaleka neskončil.
Kniha Válka a její strašlivá láska z pera významného jungiánského psychologa Jamese Hillmana (1926–2011) je vzhledem k době svého nedávného vydání více než aktuální. Absolvent Institutu C. G. Junga v Curychu, jenž měl osobní zkušenost se službou v americkém námořnictvu, se v ní zaměřil na archetypální přitažlivost války a její hluboké zakořenění v lidské psychice.
Kdyby vaše pracovní pozice zítra zanikla, všiml by si toho někdo? Máte-li pocit, že nikoliv, nejspíš vykonáváte profesi, kterou David Graeber nazývá „prací na ho*no“. Nakladatelství Malvern vydává jednu z nejvlivnějších antropologických knih poslední dekády, analyzující psychické utrpení z nesmyslného zaměstnání.
Analýza politického zla, zejména totalitarismu, a neúnavná obhajoba svobody učinila z německé židovky Hannah Arendtové (1906–1975) přední myslitelku 20. století. Její dílo dodnes inspiruje k přemítání o otázkách moci, morálky a odpovědnosti v moderním světě. Zatímco většina zásadních prací Arendtové už česky vyšla, na její biografii jsme si museli počkat až do léta roku 2025.
Na smrt se nelze připravit, lze ji ale brát jako stále přítomnou. "A pro mě v tomto smyslu žijí pospolu živí a mrtví," řekla jednou spisovatelka Daniela Hodrová, která ztrátě nejbližších vzdorovala tím, že o nich psala. Významná česká literátka v noci na sobotu zemřela, bylo jí 78 let.
Erich Maria Remarque ve známém románu z první světové války Na západní frontě klid popsal typickou scénu po útoku: „Raněné odnášejí na obvaziště. Ráno je kalné, saniťáci běhají s čísly a cedulkami, ranění vrní. Začíná pršet.“ Jedním z nosičů raněných v tomto konfliktu byl i francouzský jezuita Pierre Teilhard de Chardin.
Nikdy v dějinách nebyl člověk hodnocen tak nízko, žijeme pod své možnosti a schopnosti, všímá si pětasedmdesátiletá spisovatelka a esejistka Sylvie Richterová. Působila jako profesorka české literatury na univerzitách v Itálii, kde žila od počátku 70. let minulého století. Posledních deset let pobývá střídavě v Praze a Trevignanu Romanu.
