Lžička se neolizuje a bohatý fešák může být buran. „Nový Špaček“ odhaluje přešlapy v etiketě

Libor Neuwirth dokazuje, že slušnost není relikt minulosti ani výsada smetánky. Naopak – je to každodenní dovednost, která dokáže zachránit trapas, pracovní schůzku i vztahy. A právě v tom mají Češi podle něj stále rezervy.

„Už při studiu jsem se začal věnovat etiketě, tvořil jsem na sociální sítě a postupně se z toho stala práce. Robotiku jsem dostudoval, ale profesně jsem šel cestou etikety,“ vypráví. A právě propojení racionality, systému a lidskosti je na jeho přístupu znát. I když sází na humor a využívání sociálních sítích – čímž se liší od kolegy Ladislava Špačka, ke kterému je přirovnávaný.

A že přirovnání k Ladislavu Špačkovi slyší často. Bere ho s respektem, ale i určitou pokorou. „Být brán jako novodobý Ladislav Špaček je pro mě velká čest, ale i břímě. Lidé mají tendenci srovnávat, ale každý máme jiný styl,“ říká. Zatímco Špaček přirozeně oslovil spíše starší generaci, Neuwirth mluví hlavně k mladším – prostřednictvím sociálních sítí. A funguje to.

Kniha, stejně jako jeho slavný instagramový profil, vznikla v rámci jeho projektu Etiquette for Every Day. Ten započali v roce 2020, tedy v době covidu, a ze začátku šlo jen o krátké texty a fotky. „Já psal, manželka fotila. A pak přišla videa – a najednou to mělo neuvěřitelný spád,“ popisuje. A pomohl i již zmíněný Ladislav Špaček, který projekt sdílel a později se objevil i v Liborově knize. „Ten růst mě strašně překvapil. Je skvělé, že to lidi baví a dává jim to smysl,“ doplňuje.

Nejkritičtější oblast, kde Češi chybují? „Nejčastěji chybujeme ve stolování,“ říká Neuwirth s jistotou. A právě u stolu podle něj panuje řada zakořeněných omylů. „Lidé jsou přesvědčení, že něco dělají správně, protože to tak dělali celý život. Jenže spousta těchto ‚pravidel‘ jsou jen pověry nebo zvyky, které už dávno nemají opodstatnění,“ vysvětluje.