Vychloubání a předhánění se v tom, které dítě dostalo na Vánoce nejvíce dárků, někteří rodiče vidí jen neradi. Mnohdy totiž čelí skutečnosti, že kvůli své finanční situaci nemohou dětem pod stromeček dopřát zdaleka vše, co si přejí nebo čím by ve škole mohly upevnit svůj sociální status. Podle skupiny Junior Achievement, kterou v roce 1993 založil Tomáš Jan Baťa pro vzdělávání dětí ve finanční gramotnosti, si kvůli obavám z nákupu dárků pro děti šetří dopředu šedesát procent rodin. Často také využívají vánoční slevy.
Kvůli inflaci ale dnes za stejné peníze pořídí méně věcí než dříve. Přesto jejich prioritou zůstávají dárky pro dítě, za které v průměru utratí od dvou do pěti tisíc korun. Peníze šetří hlavně na jídle, dekoracích, zábavě nebo na darech mezi dospělými. A to je ale špatně. "Takový přístup může dlouhodobě vést k tomu, že si děti začnou spojovat hodnotu Vánoc s množstvím dárků.
To může ovlivnit jejich schopnost oceňovat nehmotné radosti, jako je společně strávený čas nebo rodinné tradice. Dětem bychom měli trpělivě vysvětlit, že Vánoce nejsou závod v počtu dárků. Jsou to chvíle, kdy se máme rádi a užíváme si možnost být spolu," vysvětluje Martin Smrž, ředitel vzdělávací organizace Junior Achievement (JA Czech).
Chleba potřebujeme, čokoládu ne
Aby děti nevnímaly Vánoce jen materiálně, měli by rodiče dbát na dodržování tradic a vytváření zážitků v podobě společných her, pečení cukroví nebo zdobení stromečku. "Tím jim ukážeme, že opravdové kouzlo Vánoc nespočívá v množství, ale v atmosféře a společných chvílích," myslí si Smrž a zároveň dodává, že pokud už děti nevěří na Ježíška, neměla by být finanční stránka Vánoc v rodině tabu.
"O penězích se rodina s dětmi mnohdy nebaví, protože má pocit, že je to téma pouze pro dospělé. Nebo se třeba obávají, že by děti mohly nechtěně sdílet informace s okolím. Někdy je za tím i stud, zejména pokud si nemohou dovolit splnit očekávání dětí. Tyhle pocity jsou ale potřeba překonat. Je důležité, aby děti postupně pochopily hodnotu peněz," vysvětluje s tím, že debata o financích může začít nenásilně a přiměřeně jejich věku: "Můžeme jim říct, že peněz máme tolik, kolik potřebujeme, ale musíme je dobře rozdělit."
Děti by měly vědět, že peníze jsou nástroj, který primárně slouží k tomu, aby naplnily své potřeby a že dostat pod stromeček například bavlněné ponožky není ostuda. "Potřeby jsou nezbytnosti, bez kterých se neobejdeme - jídlo, oblečení nebo střecha nad hlavou. Touhy jsou naopak věci, které nám dělají radost, ale nejsou nezbytné - například čokoláda nebo nová hračka. To jim můžeme ukázat například při nakupování, kdy koupíme chleba, ale čokoládu si dovolíme jen občas," vysvětluje šéf společnosti, podle kterého ve výchově dětí pomáhá i to, když je do rozhodování při společných nákupech rodiče zapojí.
Pokud znají okolnosti Štědrého večera, může je rodina zapojit do předvánočních nákupů nebo výroby dárků. Podle Smrže je to zdravý způsob, jak děti vést k finanční gramotnosti i opravdovým hodnotám. Ti mladší mohou pomoct s jednoduchými úkoly, například vytvořit přáníčka nebo vyrobit drobné dekorace. Starší mohou využít své kapesné nebo úspory, aby koupily malý dárek pro někoho blízkého: "Důležité je vyzdvihnout, že nezáleží na ceně dárku, ale na myšlence. Měli bychom zdůraznit, že nemusí kupovat drahé věci, stačí maličkost. Tento přístup děti učí nejen hodnotu dávání, ale také empatii a zaměření na druhé," dodává Smrž.
Mnoho příbuzných dává svým potomkům k Vánocům místo dárku peníze. Zvlášť u menších dětí je ale podle odborníků důležité vysvětlit, k čemu má obnos sloužit - například jako příspěvek na vysněný mobil nebo vyhlídnutý kus oblečení. "Pokud dítě zatím nemá představu o financích a jak s nimi zacházet, troufnu si tvrdit, že pod stromečkem mu větší radost udělá skutečný dárek. Pokud je ale připraveno, umí s penězi zacházet a má představu o potřebách, přáních a šetření peněz, potom i dar v podobě peněz může být trefou do černého. Zvlášť za předpokladu, že si dítě na něco šetří a dar ho posune k celkové částce, kterou potřebuje na vysněnou věc," uzavírá Martin Smrž.
