Kratší pracovní úvazek využívá desetina pracovnic od 25 do 64 let. Většinou ho volí ženy od 30 do 39 let, převážně jde o vysokoškolačky. Častěji je volen také ženami před penzí, přičemž muži ho využívají minimálně. Ukázala to nová studie expertů Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu IDEA. Výsledky autoři představili na semináři v Praze. Podle zjištění je podobná situace jako v Česku i v ostatních postkomunistických státech.
"Částečné úvazky hrají důležitou roli v zaměstnanosti v mnoha evropských zemích, kde často slouží jako nástroj ke sladění pracovního a rodinného života. V České republice je však jejich využívání stále na nízké úrovni, a to i ve srovnání s podobnými zeměmi v regionu. České ženy, zejména matky malých dětí, často stojí před volbou mezi úplným odchodem z trhu práce, nebo návratem na plný úvazek - částečné úvazky tak zůstávají relativně nevyužitou možností," uvedli Jakub Grossmann a Daniel Münich.
Autoři vycházeli z údajů průzkumu pracovních sil z roku 2022 i podobných zjišťování z evropských zemí. Podle studie se míra využívání v ČR od začátku století téměř nezměnila. Částečný úvazek měla v ČR asi desetina ze dvou milionů pracujících žen od 25 do 64 let. Česko je tak pod unijním průměrem. V Nizozemsku mají kratší práci přes tři pětiny pracovnic, v Rakousku víc než polovina. Naopak v Bulharsku je podíl skoro nulový, řekl Grossmann.
Využívání kratších úvazků je v Česku pod průměrem EU ve všech věkových skupinách žen. Zatímco v sedmadvacítce je stabilní a mírně se zvedá s věkem, v ČR je nejvyšší u žen od 35 do 39 let a po propadu se rozšiřuje zas před penzí.
Nedostatečná nabídka školek a odvody
Zaměstnanost matek s potomky do čtyř let má Česko nejnižší v unii, naopak s dětmi nad deset let nejvyšší. Když už české ženy s malými dětmi podle autorů pracují, tak víc volí částečný úvazek. S rostoucími dětmi se zaměstnanost zvedá díky přechodu na plný úvazek. Z pracovnic od 25 do 64 let je 81 procent bez malých dětí s plným úvazkem a sedm procent bez malých dětí s částečným. Dalších devět procent tvoří matky předškoláků s plnou pracovní dobou a tři procenta matky se zkrácenou.
Čeští muži na částečný úvazek téměř nepracují. Pokud kratší úvazek mají, tak ne kvůli péči o děti, ale kvůli zdravotnímu znevýhodnění či nemožnosti najít jinou práci.
Za nízkým výskytem částečných úvazků je podle autorů nedostupnost školek, nedostatečná nabídka péče o seniory, struktura ekonomiky s průmyslovou výrobou se směnami a nízkým podílem sektoru služeb, poměrně vysoké odvodové zatížení malých výdělků, náklady zaměstnavatelů na zaměstnance i přetrvávající tradiční rozdělení rolí v rodinách. Vliv má také nastavení rodičovské.
Podle expertů se Česko může inspirovat nizozemským progresivnějším zdaněním, německými zákony s možností snadnějšího přechodu mezi plným a částečným úvazkem či francouzským dočasným snížením úvazku z rodinných důvodů. Místa by měl víc nabízet veřejný sektor.
