Proč jste se rozhodla odstěhovat zrovna do města Playa del Carmen na pobřeží Karibiku?
Pracovala jsem v menší české porodnici u Brna, a i když mě to tam bavilo, zjistila jsem, že potřebuju něco jiného. Měli jsme hezké porody, ale porodnický systém je i přesto omezující. Navíc jsem ráda pracovala s rebozem (šátek, který se mimo jiné používá k podpoře těhotenského břicha a při porodu, pozn. red.), tak jsem si říkala, kam jinam se podívat a utéct než k jeho kořenům. Zadala jsem do Googlu porodní centrum Mexiko, napsala jsem, že mám zájem přijet se podívat, a za půl roku jsem jela.
V čem vám přišel český porodnický systém omezující?
Ve velkých i malých věcech, protože je nastavený tak, aby opečoval a uspokojil široké množství žen, což znamená, že spousta žen spokojených nebude. Chápu, že je nastavený tak, aby se postaral o velký počet těhotných, ale já jsem to tak nechtěla. Příkladem může být časová omezenost. Například na porod placenty máme hodinu, což vytváří nevyřčený tlak jak na porodní asistentku, tak na ženu. I když se zdá, že se nejedná o velký problém, v celkovém obrazu mají takové "maličkosti" vliv na celou porodní zkušenost.
Můžou takové "maličkosti" ovlivnit psychický poporodní stav ženy, například způsobit i poporodní depresi?
Přesně tak. To, co se pro nás zdravotníky může jevit jako drobnost, může mít pro ženu velký význam, a tím pádem i velký dopad na její následné celkové prospívání a prožívání.
Rebozo je prodloužená ruka a srdce
Můžete popsat, co je to rebozo a jak práce s ním vypadá?
Rebozo je v Mexiku hluboká kulturní záležitost. Jedná se o určitý typ šátku, který má dané rozměry a konkrétním způsobem se tká již stovky let. Nejčastěji se jedná o čistou bavlnu. V tradičních částech Mexika žena dostane červené rebozo, když se provdá, a provází ji celým životem. Slouží ji jako ochrana před sluncem, dává do něj nákup, nosí v něm dítě… V Česku se dostalo do podvědomí ve spojení s těhotenstvím a porodem. Používá se na odlehčení váhy těhotenského bříška a pro upravení polohy dítěte. U porodu slouží jako pomůcka pro oporu. Mexičané říkají, že je tento kus látky prodloužená ruka a srdce těla.
Někdo by mohl říct, že se jedná o zastaralý způsob péče o těhotnou ženu a následně dítě…
Ano, jedná se o starou techniku, ale udržela se do dnešních dnů, což potvrzuje, že je velmi účinná. Jinak by ji lidé nepoužívali. Druhý důležitý argument je, že se jedná o velice jemnou techniku, kdy můžeme ve spolupráci s fyzioterapií miminko přetočit mnohem jemněji než zevními hmaty. Důkazem, že se jedná o velmi citlivou techniku, je například práce s ženami po znásilnění. Rebozem se jim masíruje celé tělo, aby neměly kontakt s lidským dotekem, který je může do traumatizující zkušenosti vrátit.
V Mexiku pracujete jako porodní asistentka ve spolupráci s porodním domem. Ženy doprovázíte při porodu jak v jeho prostředí, tak v soukromých nemocnicích i doma. Na domácí porody se často pohlíží jako na nebezpečné. Souhlasíte s takovým tvrzením?
Než jsem začala studovat porodnictví, tak jsem měla úplně stejný názor. Říkala jsem si, že rodit v nebezpečném prostoru je šílené a že takoví lidé snad nemohou být duševně zdraví. Studiem jsem ale zjistila, že porod není primárně nebezpečná záležitost a je nastavený tak, aby fungoval. Ženy během porodu potřebují jen malou podporu porodních asistentek, které jsou studované a vedené k tomu, aby včas rozpoznaly, když je třeba zásah medicínské pomoci. Těhotné ženy nejsou pacientky, pouze rodí a je třeba se k nim tak chovat. Nebezpečná na domácích porodech je ve skutečnosti naše společnost, která na ně není připravená a nedává jim prostor. Tím se dostáváme do nebezpečné situace.
Důvěra je během porodu zásadní
Můžete být konkrétní?
Aby byl porod opravdu bezpečný, měly by být zajištěné tři faktory. Tím prvním je žena a celá rodina, která si porod doma přeje. Je třeba se všemi zúčastněnými mluvit o tom, jak takový porod probíhá, v čem je péče porodní asistentky jiná než v nemocnici (jejím úkolem je porod sledovat, ženu podporovat a držet bezpečný prostor) a jaký bude postup v případě komplikací. Druhým faktorem je sama porodní asistentka, která by měla být vzdělaná, mít zkušenosti s domácími porody a vědět, kdy a jak zasáhnout.
A ten třetí faktor?
To je právě systém, který v České republice opravdu nefunguje - konkrétně to, když se potřebujeme z domácího prostředí přesunout do nemocnice. Když zavoláme pro převoz ženy záchrannou službu, záchranáři často nevědí, že jsme vystudované a zkušené porodní asistentky, které vědí, co dělají, a že zavolaly záchranáře, aby ženu bezpečným způsobem dopravili na pracoviště, kde se o ženu dále postarají. Často zde na základě předsudků vznikají nepochopení, neshody, zbytečné drama, které ženu stresuje, a může tak způsobit další komplikace.
Další fakt je, že porodnice jsou obecně proti domácím porodům, a tak v případě, kdy do nemocnice žena během nebo po domácím porodu dorazí, máme propast v následné péči. Například se může jednat o situaci, kdy se dítě narodilo, ale u ženy se objevilo vyšší poporodní krvácení, tak se pro jistotu rozhodne o přesunu ženy do nemocnice. Tam by měla porodní asistentka v klidu předat dokumentaci o porodu a lékaři mohou pokračovat v následující návazné péči. Tak se ale neděje. Zdravotníci často neberou na dokumentaci i slovo asistentky ohled.
Kromě práce s rebozem, jaké další "tradiční" věci mohou být ženám v těhotenství, porodu, případně následné péči přínosem?
Než konkrétní věc se mi tady potvrdila koncepce celé péče. Mexiko mě opravdu utvrdilo, jak extrémně je důležité, aby žena měla u sebe během těhotenství a porodu někoho, komu může důvěřovat, kdo s ní projde všechny obavy, strachy a otázky, aby se cítila bezpečně jak v těhotenství, tak během porodu. A jaký vliv na to má možnost výběru osoby, se kterou si tímto projde. Nestačí: "Dobrý den, paní Vomáčková, teď jsem tady já…" Protože pak žena nemusí mít důvěru ve zdravotníka a porodní asistentka bude jen těžko odhadovat, jakou péči si žena přesně přeje. Ne všechny ženy individuální péči chtějí a potřebují, ale měla by tady být možnost ji využít. V Česku s ní bohužel zatím nepočítáme, existuje jen po vlastní ose a z vlastní kapsy.
