"Silvestr je pro mě strašně uměle vyšňořený den, ke kterému se lidi nějak magicky upínají, ale přitom jsou oslavy kolem něj velmi povrchní. Automaticky se veselí, oslavují třeba pět hodin v kuse, pak se na deset minut kolem půlnoci zastaví, připíjí si, a oslavují třeba klidně dalších pět hodin ve stejném ranku. Většina lidí v mém okolí tak oslavu bere spíš povrchně, než že by nějak opravdu bilancovali nebo dávali těm posledním minutám či vteřinám posledního roku nějakou reálnou hodnotu," říká 32letá PR manažerka Monika Hořínková.
Poslední den roku tak nejraději tráví v přírodě, daleko od lidí a hlučných oslav. Nejvíc jí na silvestrovském veselí vadí pyrotechnika. "Věřím, že oslavy by mohly být stejně fajn i bez všech ohňostrojů a petard, které jsou velmi netolerantní ke zvířatům, ať už k našim domácím mazlíčkům, tak ale i k těm hospodářským nebo volně žijícím. Kromě celonočního uklidňování našeho psa už se nám několikrát stalo, že jsme například pomáhali hledat zaběhnutá zvířata nebo kočírovat vyplašené stádo zvěře," popisuje.
Pyrotechnika vadí také dalšímu pejskaři - PR manažerovi v kreativní agentuře Jakubovi Fajnorovi. S manželkou si před lety vzali z útulku fenku, která bývá z ohňostrojů zoufalá. "Snaží se ukrýt na místech, kam se ani nevleze, nonstop štěká a vyje. A nenechá nás pomoct jí," popisuje psí zoufalství.
Petardy jsou v Praze zakázány, ale…
Obyvatel hlavního města Česka také kritizuje to, že lidé zde porušují zákaz používání zábavní pyrotechniky. "A to v takové míře, že i strážníci raději porušení přehlíží, protože by ani všechny pokuty nestihli rozdat. A nejvíc to odnášejí nejen zvířata v našich domovech, ale i ta, která žijí všude kolem nás. Vůbec se netěším, až opět vstoupíme do nového roku a bude se mluvit o tom, kolik labutí na Vltavě šílené oslavy odneslo," říká třicátník.
To novináři Josefu Grešovi vadí zábavní pyrotechnika na citlivý sluch: "Nekonečné třískání a povinné hromadné veselí se prostě nějak míjí s mojí povahou," říká. Poslední den roku tak patří k jeho nejméně oblíbeným obdobím, mnohem radostněji slaví Velikonoce, 17. listopad a Vánoce.
"Od dětství nemám rád loučení - pocit, že něco končí. Pamatuju si, že jako úplně malý kluk jsem míval na Silvestra plačtivou. Právě pro ten pocit, že odchází něco, co už se nikdy nevrátí. Nevadilo mi těšit se na nový rok, na to, co všechno slibuje a přinese, jen mi bylo líto rozcházet se s tím starým. Dívat se na to, jak odtikávají hodiny a osudově měří čas, který ještě zbývá, než se něco rozplyne… No a taky to krom toho znamenalo, že se blíží konec vánočních prázdnin a pozítří se zase půjde do školy. Že na denním programu už nebudou brusle, lyže, běžky, hokejka, ale taška, penál a sešity," vysvětluje padesátník.
Alkoholové opojení, protože "se to tak dělá"
Podnikatel Matouš Vinš nemá na Silvestru rád především všudypřítomné alkoholové opojení. "Obecně nemám rád oslavy, kde je v centru všeho alkohol. Když se pije jenom proto, že "se to tak dělá". Mám navíc porovnání s mnoha dalšími zeměmi světa a v Česku je role alkoholu extrémní. Už jen to, jak supermarkety někdy od poloviny prosince začnou nenápadně nahrazovat vánoční regály na nejvíc exponovaných místech výstavkou lahví, většinou tvrdého alkoholu, mi přijde dost děsivé," říká.
Stejně jako dalším respondentům, také jemu vadí ohňostroje. "Už i veřejně pořádané ohňostroje vnímám jako absolutně zbytečné vyhazování peněz do vzduchu, nehledě na dopad na životní prostředí a nepořádek, který po nich zůstává. Ohňostroj ale aspoň trvá pár minut a skončí a hlavně je celý vedený, doufám střízlivými profesionály a v bezpečně zajištěném prostoru. O domácí pyrotechnice se bohužel nedá říct ani jedno," vysvětluje.
Silvestr však vnímá jako dobrou příležitost pro rekapitulaci uplynulého roku. "Udělám si vždy dostatek času pro sebe i času se ženou, abychom se mohli ohlédnout za uplynulým rokem, znovu si prožít vděčnost za vše, co se povedlo, a vše hezké. A zároveň si vzít ponaučení z toho, co se třeba úplně nevydařilo," popisuje dvacátník.
"Musím slavit, protože slaví všichni"
Kristýna Jedličková, konzultantka v oblasti vědy pro nadnárodní společnost, je během roku v jednom kole a silvestr tak nejraději tráví sama doma. "Upřímně poslední roky trávím raději poslední den v roce v klidu sama a jdu spát v deset večer. Během roku jsem rozlítaná a každý rok mi přijde hektičtější než ten předchozí, tak si klid poslední den v roce užívám a nepotřebuji ho nijak slavit," vysvětluje.
Podobný názor zastává také Alexandra Klestilová, matka tří malých dětí. "Je mi až úzko z toho, že na Silvestra člověk musí mít nějaký program a dělat něco speciálního. Hlavně se bavit nebo dělat něco nevšedního. Někam jet, být s kamarády. Ale je pravda, že se to pro mě dost změnilo poté, co se nám narodily děti. Najednou pro mě bylo otravné čekat do půlnoci a nuceně si připít, když jsem zvyklá chodit spát v deset večer," říká.
Podobnou nechuť k očekávanému veselí má také novinářka Petra Škraňková: "Musím slavit, protože slaví všichni, musím vydržet až po půlnoci, protože si musím o půlnoci připít, jinak… A musím se bavit, protože je to přece ohromná švanda, ten poslední den." Konec roku je pro ni spíše depresivní. "Proto nechápu, proč bych to měla slavit. Ale přijde mi, že společnost to očekává," přemítá.
Psychoterapeut Adam Suchý potvrzuje, že právě přelom starého a nového roku je pro mnoho lidí psychicky náročný. "Pro některé je to vypjaté a citlivé období, čas bilancování, připomínání si ztrát, vědomí dalšího letokruhu a roku, který 'zase tak rychle utekl'," říká. Lidé, kteří jsou sami, pak podle něj mohou nabývat pocitu, že selhávají, protože by s někým měli být.
Psychoterapeut: Přelom roku je kritické období
"Prvního ledna si nejvíc lidí sáhne na život. Rok uplynul, mohl být i velmi těžký, lidi se radují, dávají si předsevzetí, sociální sítě jsou plné krásy a štěstí, ale především depresivní lidé nemusí vidět žádnou naději - proč tedy načínat další bolestný rok?" vysvětluje Suchý. Dalším těžkým obdobím je pak podle odborníků jaro. "Vše rozkvétá, projasňuje se, ale pokud někdo cítí, že toho není schopen, může mu začít propast mezi ostatními připadat příliš hluboká a nepřekonatelná," dodává.
Sám má k silvestrovským oslavám spíše vlažný vztah. "Čím jsem starší, tím menší význam tomu přikládám, už nepotřebuju zažít toho nejlepšího silvestra na světě. Taky už si nemyslím, že se probudím do nového roku a všechno bude jinak. Ještě bych potřeboval zredukovat ten vánoční cirkus, pořád mi připadá příliš předimenzovaný," přiznává.
"Chováme se, jako by měla přijít ta nejpřísnější kontrola z ministerstva Vánoc, a my prostě museli mít všechno podle směrnic a předpisů. Je to ale další důvod, proč někteří lidé nemají konec roku rádi - vyplivne je to vyčerpané fyzicky, duševně i finančně, tlak nás svírá ze všech stran, v práci, doma, z reklam i okolí, a do toho přijde poslední úkol: 'A teď si uděláme krásné Vánoce!'" glosuje Suchý.
A jak tedy doporučuje zpříjemnit si konec roku? "Žádný sváteční předpis neexistuje, konec roku bude tím příjemnější, čím více se nám ho podaří strávit podle našich vlastních potřeb a přání. Nic nemusí být dokonalé, výstavní či perfektní. Konec roku není jen jeden večer u stromku a druhý se šampaňským, je to celé období. Uvolněte se, zastavte se, hrajte hry nebo sportujte, cestujte nebo seďte doma, jednoduše podle libosti. A nekoukejte chvíli na zprávy, na mobily, nepracujte a nemluvte o politice," apeluje.
Video: Tichý silvestr v New Yorku, Brazílii i Paříži. Sledujte vzácné záběry z celého světa (1. 1. 2021)
