Muzeum Lidových staveb v Kouřimi pořádá během roku pravidelně národopisné pořady, ve kterých představuje historické lidové zvyky. V tom posledním, který se odehrál v neděli 17. prosince, se zaměřilo na období adventu, a to především na jeho druhou polovinu. 

Návštěvníci mohli mezi chalupami potkat třeba bílé zahalené Lucky. Ty v předvečer svátku sv. Lucie (13. prosince) během rituální obchůzky nahlížely do domácností a trestaly hospodyně, které porušily zákaz domácích prací, především předení, tkaní a draní peří. Někde kontrolovaly také předvánoční úklid.

Pokud hospodyně v ten den pracovala, Lucky jí rozfoukaly peří po světnici nebo třeba rozmotaly napředené nitě. Pochůzky Lucek byly v Čechách i na Moravě velmi rozšířené a kraj od kraje se lišily, a to jak podobou kostýmů, tak i úkoly, na které se Lucky zaměřovaly. 

Lucky často v navštívených chalupách peroutkou smetaly prach, vřetenem či vařečkou klepaly přadlenám po prstech, sfukovaly dračkám peří a strašily děti. Nemluvily, vydávaly jen sykavé nebo vrčivé zvuky. 

Traduje se, že v některých oblastech Lucky dokonce přepadaly muže v hospodě u piva, šťuchaly do nich vařečkami, natíraly je kolomazí a zasypávaly moukou. "Tato činnost byla odplatou za to, že jsou líní a nepomohou doma s úklidem ani před svátky," vysvětluje web Kudyznudy.cz.

Perchty byly jako postavy z temného hororu

V některých oblastech Lucky také kontrovaly děti, jestli dobře drží půst. Jinde však na to měli speciální postavu, a to pořádně hrozivou. Chodila po vesnicích v době blíže ke Štědrému dni, než to dělaly Lucie. Říkalo se jí Perchta. Byla zahalená, tvář jí kryla děsivá maska, měla krvavou zástěru a v rukách držela nůž a džber. 

Pokud dítě půst nedrželo, nebo dokonce pojídalo pečivo připravené na vánoční svátky, Perchta mu pohrozila rozpáráním bříška. Pak měla v plánu vytáhnout vnitřnosti, hodit je do džberu a místo nich nacpat do břicha seno nebo kroupy.

Ve skanzenu připomněli i roráty, výrobu františků a tradiční podobu svátečního stolu

Kromě těchto zvyků národopisný pořad v kouřimském skanzenu připomněl lidem také tradiční ranní mše zvané roráty, sváteční jídla na štědrovečerním stole, ruční výrobu vonných františků nebo třeba pečení škvarkového vánočního cukroví.

Muzeum lidových staveb v Kouřimi shromažďuje stavitelské památky z území středních, východních a severních Čech, a nabízí tak přímé srovnání různých regionálních typů lidové architektury z období od 17. do 19. století. Nachází se tam čtrnáct větších obytných a hospodářských objektů, které doplňuje několik drobnějších památek. Muzeum je celoročně dějištěm mnoha národopisných a dalších doprovodných programů.

Následujícím národopisným pořadem v programu je Tříkrálová koleda. Proběhne 6. ledna v době od 10 do 16 hodin. (Více informací na stránkách muzea: skanzenkourim.cz).