Biologicky rozložitelné plasty mají být jednou z alternativ v boji s běžnými plasty. Zatímco obyčejné plasty se v přírodě rozkládají desítky až stovky let, u mikroplastů jde o měsíce či roky. I jejich používání ale přináší rizika.
"Biologicky rozložitelné plasty v půdě mohou ovlivnit vodní režim, měnit druhové složení mikrobiálních společenstev s možnou preferencí patogenních organismů, změnit koloběh půdního uhlíku i dusíku a v neposlední řadě také negativně ovlivnit růst rostlin. S nárůstem jejich používání lze očekávat i zvýšený vstup do půdy, a proto je třeba detailně prozkoumat, za jakých podmínek lze tyto plasty v půdě rozložit bez rizika," uvedl vedoucí skupiny Martin Brnický.
Plasty se začaly vyrábět ve větším měřítku ve 40. letech minulého století jako levné, lehké a odolné náhrady tradičních materiálů. Už v 70. letech byly publikovány první zprávy o hromadění plastového odpadu v oceánech, zejména v Pacifiku. Na přelomu století pak byla zvýšená pozornost upřena na mikroplasty a chemikálie uvolňované z plastů, jako například ftaláty. V roce 2004 se poprvé objevil termín mikroplasty, který použil britský oceánograf Richard Thompson v časopise Science pro drobné plastové částice v oceánech.
"Výzkum odhaluje, jak daleko se plastové částice ve své mikroskopické a nanoskopické podobě mohou dostat a že jsou dnes již prakticky všudypřítomné. Kontaminace mikroplasty se tedy netýká pouze oceánů, lze je najít i ve vzduchu, v pitné vodě a potravinách, v půdě i rostlinách, a proto se také snadno dostávají do lidského organismu, kde patrně způsobují určité zdravotní problémy," doplnil člen výzkumné skupiny Jiří Kučeřík, který se problematikou dlouhodobě zabývá.
