Hornický penzion v Bohutíně je jedním z mála míst na Příbramsku, kde když člověk vystoupá až do posledního patra, má celý kraj jako na dlani. Bývalý Důl korunního prince Rudolfa, který ukončil svou činnost v 70. letech minulého století a od té doby spíše chátral, charakterizuje čtyřicetimetrová betonová věž s výhledem na město i členitou vrchovinu Brd. To, že tu dnes lidé mohou trávit dovolenou, je ale spíš náhoda. Původní plán na využití areálu byl jiný.
"Když jsme ho odkoupili a přemýšleli jsme, jak ho využít, chtěli jsem tu nejdřív stáje, které by využívali i lidé z okolí. Odstoupili jsme od toho až na základě vypsané dotace z ministerstva zemědělství, na jejímž základě jsme navrhli projekt tohoto penzionu," říká Michal Šimánek, který se dnes stará o zvířata, pokoje pro hosty a provádí vyhlídkovou věží.
Proměnu komise ocenila, dotaci ale stopla
Šimánek dnes na projekt vzpomíná hořkosladce a vypráví, že kdyby rodina věděla, kolik v proměně utopí peněz, pravděpodobně by ji vidina penzionu rychle opustila. "Snažit se získat dotace od státu je náročné v tom, že peníze vám sice dopředu přislíbí, ale dostanete je až následně. Vzpomínám si, jak byla komise z proměny nadšená, ale nakonec nám na základě jedné faktury dotaci stopla, tudíž jsme nezískali ani vindru. Od té doby dotacím moc nevěřím a snažím se tady vše dělat vlastními silami," vypráví majitel bývalého dolu na těžbu stříbra a olověné rudy.
Díky iniciativě rodiny má dnes stavba z roku 1879 svůj původní charakter a novou funkci. Na její historii odkazuje deset pokojů pojmenovaných po dolech na Příbramsku i bar, který v místech kanceláře ředitele vznikl úpravou typického důlního vozíku. Na čtyřicetimetrovou věž s rozhlednou, která v 50. letech minulého století nahradila železnou konstrukci, můžou i ti, co nejsou hosty penzionu. Vstupné je 50 korun a při stoupání, které zakončuje ocelové schodiště, se dozvědí vše o historii těžby nejen na Rudolfce, ale i zbytku Příbramska. Věž z betonového monolitu je jediná svého druhu v Evropě.
Kromě výletů po okolí do brdských lesů tady hosté mohou strávit čas se zvířaty. Na loukách před penzionem je stádo koz, osli, velbloudi a také dva koně. "Původně jsme je chovali jen pro radost, můj otec se zamiloval do tažných koní a k nim přibyla i další zvířata. Dnes dělají radost i hostům, hlavně dětem," dodává Šimánek s tím, že v sezoně mívá poměrně plno. Místo totiž nabízí i k teambuildingům, svatbám nebo rodinným setkáním.
Podívejte se, jak to chodí v hornickém penzionu.
