Do Coca-Coly dávali kokain. Stimulanty ničí zdraví od starověku, závislý byl i Hitler

Magdaléna Medková Dan Poláček Magdaléna Medková, Dan Poláček
před 3 hodinami
Chtěli zlepšit svou výkonnost, nemít strach nebo se jen udržet bdělí. Za užíváním stimulačních drog stály v historii lidstva různé důvody. Staré civilizace si drogy spojovaly s rituály i bojem proti hladu, v novověku se staly součástí léčitelství i každodenního života. Až moderní výzkumy ukázaly jejich neblahé dopady na lidské zdraví a nežádoucí vedlejší účinky.
Willem Mengelberg, nizozemský dirigent, pije kávu během přestávky zkoušky Brahmsova Německého requiem v roce 1934 v amsterdamském Concertgebouw.
Willem Mengelberg, nizozemský dirigent, pije kávu během přestávky zkoušky Brahmsova Německého requiem v roce 1934 v amsterdamském Concertgebouw. | Foto: ČTK

Pití kafe

Káva má svůj původ skutečně v Etiopii, odkud se dále rozšířila do Jemenu a následně přes přístav Mocha ("mocha" káva) putovala do dalších částí Arabského poloostrova. Výdobytkem tehdejší doby se staly kavárny neboli "školy moudrých", v nichž se lidé scházeli, diskutovali o politice, literatuře a filozofii. Stejný efekt mělo pití kávy i na Evropu, kam se v 16. století dostalo z Osmanské říše. 

Zpočátku ji lékaři doporučovali pacientům na různé neduhy. Byli přesvědčení, že podporuje trávení a zlepšuje výkonnost. Například anglický trakt z roku 1661 popisoval kávu jako nápoj schopný "vysušit žaludeční vlhkosti" a "vyhnat výpary z hlavy". V průběhu 19. a 20. století se káva stala globálním fenoménem díky rozvoji mezinárodního obchodu. Největším producentem kávy na světě se stala Brazílie. V současnosti je káva hned po ropě druhou nejvíce obchodovanou komoditou na světě.

 

Právě se děje

Další zprávy