Chtěli zlepšit svou výkonnost, nemít strach nebo se jen udržet bdělí. Za užíváním stimulačních drog stály v historii lidstva různé důvody. Staré civilizace si drogy spojovaly s rituály i bojem proti hladu, v novověku se staly součástí léčitelství i každodenního života. Až moderní výzkumy ukázaly jejich neblahé dopady na lidské zdraví a nežádoucí vedlejší účinky.
Pití kafe
Káva má svůj původ skutečně v Etiopii, odkud se dále rozšířila do Jemenu a následně přes přístav Mocha ("mocha" káva) putovala do dalších částí Arabského poloostrova. Výdobytkem tehdejší doby se staly kavárny neboli "školy moudrých", v nichž se lidé scházeli, diskutovali o politice, literatuře a filozofii. Stejný efekt mělo pití kávy i na Evropu, kam se v 16. století dostalo z Osmanské říše.
Zpočátku ji lékaři doporučovali pacientům na různé neduhy. Byli přesvědčení, že podporuje trávení a zlepšuje výkonnost. Například anglický trakt z roku 1661 popisoval kávu jako nápoj schopný "vysušit žaludeční vlhkosti" a "vyhnat výpary z hlavy". V průběhu 19. a 20. století se káva stala globálním fenoménem díky rozvoji mezinárodního obchodu. Největším producentem kávy na světě se stala Brazílie. V současnosti je káva hned po ropě druhou nejvíce obchodovanou komoditou na světě.