Quito (Ekvádor) - Galapágy, jihoamerické sopečné souostroví s unikátní florou a faunou, čelí obzvláště rozpínavému nepříteli. Zdejší ekosystém ohrožují rostliny a zvířata, která v galapážské přírodě nemají co dělat.
Na ostrovy, proslavené bizarními ještěry či obřími želvami, přijíždí 150 tisíc turistů ročně. Spolu s nimi se sem dostávají nepůvodní květiny, keře, hmyz i savci, s nimiž si domácí druhy nedokáží poradit.
Zhruba 40 procent galapážských živočichů přitom patří mezi endemity a nežije nikde jinde na světě. Pokud na Galapágách vyhynou, planeta Země o ně definitivně přijde.
Souvislosti: Na Galapágách objevili nový druh leguána
Původní druhy v menšině
"Na výletní lodi mezi jednotlivými ostrovy Galapág platí výjimečně přísná pravidla. Z ostrova se na loď nesmí v záhybech turistických bot dostal byť jen jediné zrnko písku," popisuje zážitky z cesty po souostroví Heike Le Ker, redaktorka magazínu Der Spiegel.
"Sbírat na památku kameny nebo mušle je tu naprosté tabu. Dotknout se jakéhokoliv zdejšího zvířete patří k těm nejhorším přestupkům."
Ani přísná pravidla, která pro návštěvníky souostroví platí, ale invazi vetřelců nedokáží zastavit.
Podle statistik organizace Unesco se na Galapágách zabydlelo už 720 cizích druhů rostlin. Těch původních se tu vyskytuje jen asi 500.
Problémy má zdejší příroda také s nepůvodním hmyzem. Každý čtvrtý hmyzí druh se sem dostal odjinud.
Vetřelci v Evropě
O zhoubných důsledcích invaze cizích zvířat a rostlin se nejčastěji mluví v souvislosti s Austrálií. Zřejmě nejznámějším příkladem je letitý boj Australanů s dovezenými králíky.
Čtěte více: Australský ostrov devastují králíci
S nepůvodními rostlinnými a živočišnými druhy ale zápolí i Evropa. Podle zatím poslední velké studie, kterou zpracovali vědci ze švýcarského Bernu, jich na evropském kontinentě žije skoro 11 tisíc.
Většina z nich je podle Švýcarů neškodná. Asi 15 procent cizích druhů - z nichž mnohé jsou původem z tropů - ale mohou v Evropě napáchat značné ekologické i ekonomické škody.
Způsobují nemoci, mohou kontaminovat vodu a vytlačují druhy, které sem, narozdíl od nich, patří.
Za všechny stačí zmínit například křídlatku japonskou (Fallopia japonica). Tato vytrvalá bylina se nekontrolovatelně šíří třeba v Británii.
Původem asijská rostlina ničí vše, co jí stojí v cestě - vytlačuje rostliny, proniká do základů budov i asfaltových silnicí, způsobuje erozi půdy. Její úplné vymýcení, pakliže by se vůbec zdařilo, by podle britských úřadů přišlo na 1,56 miliardy liber.
Recept proti invazi?
Jak se ale invazi vetřelců bránit?
Australské úřady se pustošících králíků pokusily zbavit už několikrát. Povedlo se jim to ale jen částečně.
V šedesátých letech proti nim poprvé nasadily virus, který způsobuje myxomatózu. Jde o infekční onemocnění domácích i divokých králíků, projevující se zánětem spojivek a otoky hlavy. Zvířata při ní hromadně hynou.
Na galapážském ostrově Isabela zase před třemi lety cíleně vystříleli všechny kozy. Přemnožily se a užíraly potravu vzácným želvám.
Na rozpínavost nepůvodního hmyzu či bylin se ale recept hledá jen obtížně.
"Jedinou možností, jak Galapágy zachránit, je omezit příliv turistů," tvrdí Felipe Cruz, ředitel Nadace Charlese Darwina. "Počet turistů přímo souvisí s počtem zdejších ohrožených druhů."
