Praha - Současné mrazy udělaly kromě vlekařů radost i vinařům a milovníkům vinařských specialit, kteří čekali na ledové víno. Podmínka pro sklizeň byla splněna, dva až tři dny se mrazy držely kolem šesti až sedmi stupňů pod nulou.
Ledové víno je velmi vzácné, drahé a sladké.
Mezi ledovými víny u nás najdeme z červených Frankovku, André či Zweigeltrebe, z odrůd bílých vín pak Veltlín, Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský a někdy i Chardonnay.
"Po tři dny musí být minus šest až minus sedm stupňů. Tím pádem veškerá voda v bobulkách vymrzne, stanou se z toho ledové krystalky. Když se víno sklidí a přiveze se do sklepa, lehounce se odlisuje, vypadne z toho voda a zbude jen sladká hustá šťáva," přibližuje proces vzniku ledového vína sommelier Roman Nimmertondl.
Z tohoto důvodu se ze zmrzlých bobulí vylisuje mnohem méně vína. Výtěžnost je asi jen dvaceti- až třicetiprocentní oproti lisování čerstvých hroznů.
"Z jedné bobulky se vyloučí malá kapička, asi jako je nehet na malíčku, proto je ledové víno tak vzácné a tak drahé," přibližuje sommelier.
Hrozny musejí mít podle zákona minimální cukernatost 27 stupňů, dosahují až 35 stupňů. Ledové víno je tedy výrazně sladké.
"Protože jsou dobře vyzrálá, mají oproti klasickým vínům vyšší, tedy zlatavější a hutnější, barvu. Kdybych to měl přiblížit, je to takový sladký sirup, hroznový mošt, proto je obtížnější rozkvašení," vysvětluje Nimmertondl.
Z toho plyne i nižší procento alkoholu. Toto sladké, málo alkoholické pití se podle sommeliera používá spíše při výjimečných příležitostech. "Hodí se třeba na přípitky nebo k dezertům."
Ledové víno patří podobně jako slámové mezi vinařské speciality. Roční produkce slámových a ledových vín v Česku se pohybuje v řádech tisíců litrů, což nedosahuje ani jednoho procenta z celkové výroby vína v zemi.
"V každém případě si toho velmi považuji, když rok vyjde, přijdou mrazy a úroda se vydaří. Hrozny musí být naprosto zdravé, moc vinaře obdivuji, že má tu trpělivost a vše si ohlídá," uzavírá sommelier Roman Nimmertondl.
