Učitelka omylem poslala žákům porno. Spustila mediální lynč

Magazín Magazín, pej
29. 4. 2015 7:45
Profesorka právnické fakulty omylem poslala studentům odkaz na video s porno tematikou. Její pochybení řešila média po celém světě, žena teď vydala ostré prohlášení.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Filadelfie – Erotická kauza profesorky Lisy McElroy z právnické fakulty Drexel University se začátkem dubna dostala na přední stránky většiny zahraničních zpravodajských webů. Expertka na americké soudnictví totiž omylem poslala svým studentům e-mail s odkazem na pornografické video z webové stránky PornHub.

Vedení školy jí doporučilo, aby si během vyšetřování incidentu vzala raději dovolenou, navíc byla podezřelá ze sexuálního obtěžování. Její případ neunikl ani pozornosti uživatelů Twitteru, kteří ho velmi živě řešili pod hashtagem #beadgate. Lise McElroy tak obrátil život vzhůru nohama jeden nechtěný klik myší.

Lisa McElroy
Lisa McElroy | Foto: Repro YouTube

Celá kauza teď dostala nový rozměr. Rozhněvaná profesorka napsala osobní zpověď pro deník The Washington Post, kde emotivně vysvětluje, jak ji média veřejně zostudila a ponížila. Nejhorší pocity zažívala, když se musela se vším svěřit své dceři. "Jednodušší by pro mě bylo, kdybych jí oznámila, že mám rakovinu a budu muset podstoupit amputaci prsu."

Pověst není panenství

Učitelka rovněž uvedla, že média celou věc zbytečně zdramatizovala. Lisa nechápala, jak může něco podobného lidi v dnešní době pohoršovat. Odkázala se přitom na komerční úspěch kontroverzního snímku Padesát odstínů šedi, který označila za pornografii.

"K osudnému omylu došlo v době, kdy film Padesát odstínů šedi vydělal téměř 570 milionů dolarů. Přestože šlo o porno, nikdo se nad tím nepozastavil. Já jsem profesorka práv a můj příběh koluje po celém světě," dodává.

V tomto kontextu pak zmedializování svého omylu považuje za zbytečné a přemrštěné, podle ní jde totiž o triviální věc. "Moji studenti jsou přeci dospělí lidé a ve videu, které jsem omylem poslala, nebylo nic nezákonného," uvedla na svoji obhajobu.

Závěrem pak napsala, že se díky této vykonstruované kauze naučila mnoho věcí, které si dříve neuvědomovala. "Ztratit důstojnost není to samé jako přijít o panenství. Pověst a image se dají změnit. Nakonec si uvědomíte, že jsou horší věci než ponížení. Existuje rakovina, samota a ochota – možná dokonce i touha – srazit ostatní na kolena, jen abyste se přes ně dostali nahoru," dodala.

 

Právě se děje

před 17 minutami

Rodná čísla budou v občanských průkazech až do roku 2023

Rodná čísla se budou zapisovat do občanských průkazů až do konce roku 2023. Původně neměla být v dokladech vydávaných od příštího roku. Schválila to sněmovna v rámci návrhu zákona, který má usnadnit sdílení informací mezi úřady. Předloha kvůli tomu upravuje na 170 zákonů. Změny nyní posoudí Senát.

Původně měla být rodná čísla v dokladech nahrazena jiným číslem, z něhož by nebylo možné určit věk a pohlaví, už od loňského roku. Sněmovna ale předloni schválila dvouletý odklad tohoto opatření. Odklad navrhla vláda kvůli tomu, že se úřady na změnu nestihly připravit. Norma má také o rok na 1. ledna 2023 odložit ostré spuštění elektronické sbírky zákonů, což navrhnul vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).

"Obíhat mají data, nikoli lidé," shrnul smysl zákona Hamáček. Návrh má zajistit, aby občané nemuseli státním institucím poskytovat opakovaně stejné informace, což patří mezi cíle zákona o právu občanů na digitální služby.

Změny jsou podle ministerstva vnitra nutné kvůli tomu, že platné předpisy fakticky neumožňují širší sdílení údajů vedených v různých informačních systémech úřadů. V českých zákonech jsou totiž proti běžné zahraniční praxi často uzavřené výčty případů, kdy lze údaje využít. Vláda navrhla proto tyto seznamy zrušit.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Německý soud zakázal kontrarozvědce sledovat celou AfD

Německá kontrarozvědka prozatím nesmí na celostátní úrovni sledovat kvůli podezření z pravicového extremismu celou opoziční stranu Alternativa pro Německo (AfD). Rozhodl o tom správní soud v Kolíně nad Rýnem, jak magazínu Der Spiegel potvrdil mluvčí soudu. To, že Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), jak se německá civilní kontrarozvědka oficiálně jmenuje, zařadila stranu na seznam podezřelých z pravicového extremismu, se dostalo do médií ve středu. AfD se proti tomu ostře ohradila.

O AfD, která je označována za pravicově populistickou až radikální, se doposud zajímaly tajné služby v několika spolkových zemích, mimo jiné v Braniborsku nebo Sasku. Na celostátní úrovni se kontrarozvědka loni v březnu rozhodla sledovat národovecké Křídlo (Der Flügel) uvnitř AfD, protože se podle ní potvrdilo podezření, že je to uskupení s krajně pravicovým zaměřením. Křídlo se sice mezitím formálně rozpustilo, tento proud je ale nadále v AfD silně zastoupen.

Zdroj: ČTK
Další zprávy