RECENZE 50 odstínů kravat aneb Dokonale bezpohlavní vzrušení

Tomáš Stejskal Tomáš Stejskal
13. 2. 2015 16:56
Padesát odstínů šedi je film příliš nejednoznačný, aby působil jako romance, a příliš cudný, aby fungoval jako pozvánka do světa zakázaných rozkoší. Komu se může líbit?
Padesát odstínů šedi.
Padesát odstínů šedi. | Foto: Cinemart

Recenze - Tak tu opět máme film, který nikdo neviděl, ale všichni se mu smějí. A smějí se mu už přinejmenším několik týdnů – pro novináře, internetové trolly i rozhořčené experty na S/M jde o vydatné sousto, s kterým si užijí spoustu radosti, aniž by měli možnost ochutnat.

Padesát odstínů šedi je bezesporu nejočekávanější film počátku letošní filmové sezóny. Zahraničními internety vesele koluje video, které naznačuje, že Steve Buscemi by byl patřičným oživením nudného snímku (ke zhlédnutí ZDE). A českým virálem číslo jedna se stává komentář z čsfd od uživatele s nickem RedAK, který si jistě snadno dohledáte sami, pokud už vás nenavštívil skrze sociální sítě.

Padesát odstínů šedi.
Padesát odstínů šedi. | Foto: Cinemart

Jenže Padesát odstínů zdaleka není film, kterému se lze bez mrknutí oka posmívat. Nejde o žádné Stmívání, u něhož je bezuzdné předhánění se v cyničtějších komentářích a recenzích asi jedinou smysluplnou reakcí, přinejmenším pokud nejste cílová skupina. Padesát odstínů není okatě špatně zahraný či zrežírovaný film, byť jsem dalek tvrzení, že by to byl dobrý film.

Pro koho jsou soft S/M hrátky?

Klíčovou neznámou tu ovšem je právě ono sousloví „cílová skupina“.
Adaptace bestselleru, který legitimizoval sadomasochistické hrátky, není ani červenou knihovnou pro otrlejší a lehce pokročilé, ani soft verzí Trierovy Nymfomanky – ale prakticky čímkoli mezi těmito dvěma póly.

Podívejte se na ukázku z filmu Padesát odstínů šedi. | Video: YouTube

Režisérka Sam Taylor-Johnson byla opakovaně nominována na cenu britské akademie BAFTA a její krátký snímek Love You More se utkal i o Zlatou palmu v Cannes. A pokud mi něco po celou dobu tohoto dvouhodinového snímku vrtalo hlavou, byla to otázka, co se pokouší natočit tentokrát?

Není pochyb o tom, že na právě probíhajícím Berlinale se Odstíny hrají tak nějak do počtu, a limity, které tvůrcům klade sama předloha, jsou zřejmé. Přesto zaráží, jak se snímek pohybuje mezi dvěma zcela nesmiřitelnými světy – pohádkovou romancí a realistickým vztahovým dramatem.

Základní, staletími ozkoušený model „romantická šmudla potkává šarmantního milionáře“, který známe z Popelky i Pretty Woman, získává v novém tisíciletí dvě zásadní vylepšení. Podstatou svazku mezi puťkou, co zbožňuje prózy Thomase Hardyho, a švihákem, co rád švihá plaché dívky důtkami, není nic jiného než chladná, písemná a do detailů sepsaná dohoda o sexuálních praktikách. Láska tu může být maximálně vedlejší produkt. A druhým zlepšovákem je samozřejmě povaha oněch sexuálních úkonů. Pro romanticky založenou pannu není jistě nic přitažlivějšího než pár ran bičem…

Zkrátka schéma se solidním tržním potenciálem – máme tu napětí mezi chudobou a luxusem, láskou a (trochu divným) sexem, tedy spojení ovoce vysněného i zakázaného. Jenže jak to vypadá v praxi?

Extrémně průměrný

Už od prvních záběrů na nebe v celé škále neutrálních tónů i na sbírku kravat v podobných odstínech (hádejte jaké barvy?) a od prvních melodií Dannyho Elfmana je zřejmé, že snímek se ponese ve vkusném, umírněném duchu. Tedy: nečekejte žádné přepjaté výjevy ani žádné explicitní scény, divný vztah a divný sex jsou vyobrazeny co možná nejdecentněji.

A to nás přivádí zpět k otázce: Pro koho ten snímek tedy je?

Padesát odstínů šedi.
Padesát odstínů šedi. | Foto: Cinemart

Bezpochyby pro fanynky knihy a věřím tomu, že bude úspěšný. Ale při snaze definovat, kdo by film mohl vnímat jako: a) romantický (a tedy plný emocí), b) erotický (a tedy smyslný) a c) realistický (a tedy oplývající prokreslenými postavami) nenacházím ani v jednom případě jasnou odpověď.

Ve zbytku tohoto textu se pokusím popsat, proč ani jednu z těch kvalit nenaplňuje pro mě. A věřte, že je to obtížnější, než se zdá. Jak už jsem naznačoval, ten film není extrémně přiblblý, ale spíš extrémně průměrný (divné spojení slov, že?).

Romantický film obvykle potřebuje protichůdné charaktery a výrazný dějový oblouk s přinejmenším dvěma překvapivými zvraty. Tedy: první podmínka splněna a v úvodních dvaceti minutách se dá celkem věřit premise, že romanticky založená studentka anglické literatury (která si z neobjasněného důvodu přivydělává zrovna v domácích potřebách, tedy prodejem tak romantického zboží jako jsou pásky, provazy, hřebíky a kabely) se zahledí do vystajlovaného povrchního elegána chladného jako nerez ocel.

Po zbylé dvě hodiny však žádné zvraty nepřicházejí, sledujeme jen nejistotu pramenící z toho, že představy skvělého sexu i funkčního vztahu se u obou protagonistů poněkud liší.

Padesát odstínů šedi.
Padesát odstínů šedi. | Foto: Cinemart

Erotický film by měl umět vyprovokovat diváckou fantazii díky vynalézavému ztvárnění vyobrazených praktik, které přitom nechává doslova i přeneseně dost míst zahalených. Fantazii se tu skutečně daří vyprovokovat, protože „penis“ se zkrátka lépe píše na papír, než ukazuje na plátně. V knize ho můžete popsat a fantazie pracuje, na plátně zůstane mimo záběr a divák (či spíše divačka) se přirozeně cítí o něco ošizen.

Film o sadomasochistických hrátkách, jehož představa trochu divočejšího sexu připomíná nudné i cudné TV filmy, které běžely na Nově v devadesátých letech, zkrátka působí dost divně. A Padesát odstínů se ve vyobrazení sexu od podobných produkcí liší jen kvalitou nasnímaní či práce se světlem, zkrátka řemeslnými kvalitami.

Do ztracena

Zbývá poslední možnost: film je příliš nejednoznačný, aby působil jako romance, a příliš cudný, aby fungoval jako pozvánka do světa zakázaných rozkoší (však už se dominy a další vyznavači netradičních praktik bouří, že takhle to opravdu nevypadá) – musí to tedy být pokus o realistické vztahové drama, které chce tematizovat právě všechna zmiňovaná napětí. Ale ani jako film o tom, že s tou láskou, sexem a vztahy je to celé trochu složitější, než říkají žánrové fikce, Padesát odstínů neuspěje.

Padesát odstínů šedi (50%)

Padesát odstínů šedi

Ve výsledku v Padesáti odstínech šedi dvě hodiny sledujeme, jak se dva lidé schází a odlučují a že se jim u toho něco honí hlavou, jen moc nevíme, co. Vztahové drama se s trochou nadsázky pozná podle toho, že nekončí ani dobře, ani špatně, ale do ztracena. Tuto podmínku Odstíny splňují beze zbytku. Ale to je asi to jediné a navíc není člověka, který by dokázal posoudit, zda jde o umělecký záměr anebo se prostě skončilo, protože bude následovat nějaké to „pokračování příště.“

Drama totiž potřebuje postavy a během dvou hodin se film nezvládne dostat ani k rozjetí nějakého nosného děje, ani se nevydává příliš do jejich nitra, byť tu existují náznaky, že by tvůrci rádi.

Ve výsledku ale dvě hodiny sledujeme, jak se dva lidé schází a odlučují a že se jim u toho něco honí hlavou, jen moc nevíme, co.

Vztahové drama se s trochou nadsázky pozná podle toho, že nekončí ani dobře, ani špatně, ale do ztracena. Tuto podmínku Odstíny splňují beze zbytku. Ale to je asi to jediné a navíc není člověka, který by dokázal posoudit, zda jde o umělecký záměr anebo se prostě skončilo, protože bude následovat nějaké to „pokračování příště.“

P. S. Procentuální hodnocení se snaží pouze co nejlépe matematicky podtrhnout to, co se tu celou dobu snažím popsat: Padesát odstínů šedi je dokonale bezpohlavní film.

Padesát odstínů šedi (Fifty Shades of Grey). USA, 2015, 124 minut. Režie: Sam Taylor-Johnson. Předloha: E.L. James. Hudba: Danny Elfman. Hrají: Jamie Dornan, Dakota Johnson, Jennifer Ehle, Rita Ora, Marcia Gay Harden, Eloise Mumford, Max Martini, Luke Grimes, Rachel Skarsten, Callum Keith Rennie, Victor Rasuk, Dylan Neal, Anthony Konechny, Anne Marie DeLuise, Andrew Airlie, Tom Butler, Anna Louise Sargeant, Emily Fonda. Premiéra v českých kinech 12. února 2015.

 

Právě se děje

před 49 minutami

Italský Senát těsně vyslovil důvěru vládě premiéra Conteho, který přestál i pondělní hlasování Poslanecké sněmovny

Zdroj: ČTK
před 57 minutami

Tucet členů národních gard USA bylo postaveno mimo službu

Tucet příslušníků amerických národních gard, kteří měli ve středu posílit bezpečnost inaugurace zvoleného prezidenta Joea Bidena, bylo postaveno mimo službu. Stalo se tak po prověrkách, které mimo jiné zkoumaly možné vazby na krajně pravicový extremismus. Podle Reuters to řekli představitelé Pentagonu.

Mluvčí Pentagonu uvedl, že se prověrky nezabývaly jen možnými vazbami na extremistické skupiny.

Jeden příslušník gard byl postaven mimo službu kvůli znepokojivým textovým zprávám, zatímco jiný byl nahlášen úřadům telefonicky. Reuters to sdělil generál v čele úřadu národní gardy Daniel Hokanson.

Do Washingtonu míří na inauguraci, která se uskuteční ve středu, asi dvaapůlkrát více členů národní gardy než v minulých letech. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) přitom posuzoval jejich profil ještě nad rámec obvyklých prověrek, jimiž prochází standardně všichni členové ozbrojených sil USA. Zjišťoval mimo jiné, zda některý z nich v minulosti nečelil obviněním v případu spojeném s terorismem. Dříve dnes ministr obrany Christopher Miller řekl, že americké úřady nemají informace o tom, že by při inauguraci "hrozila hrozba zevnitř".

před 1 hodinou

Basketbalistky USK schytaly v Eurolize debakl

Basketbalistky ZVVZ USK Praha podlehly v domácí "bublině" v hale na Královce v utkání 4. kola Evropské ligy Fenerbahce Istanbul vysoko 70:99 a nedokázaly soupeři oplatit porážku 70:77 z prosincového turnaje v Turecku. O udržení naděje na postup do březnového čtvrtfinále bude hrát tým trenérky Natálie Hejkové ve čtvrtek od 19:00 proti Lyonu, který má stejně jako Fenerbahce o bod více než Pražanky.

V celku vítěze tři hráčky předvedly dvacetibodový střelecký výkon - Kayla McBrideová (26), Alina Jagupová (23) a Cecilia Zandalasiniová (20). Z domácího týmu se nejvíce dařilo Kateřině Elhotové s 19 body.

Pražanky se musely obejít bez americké opory Alyssy Thomasové a držely s tureckým celkem krok jen do osmé minuty, kdy byl stav ještě 13:18. Pak ale Fenerbahce uhrálo osmibodovou šňůru a naděje domácího výběru se postupně začaly rozplývat.

Problémy jim dělaly hlavně McBrideová s Jagupovovou a do poločasové přestávky šly suverénky české basketbalové scény s mankem 27:59. Na začátku třetí čtvrtiny prohrávaly i nejvyšším rozdílem v utkání o 33 bodů. Slabou náplastí mohlo být pro USK, že třetí i čtvrtou čtvrtinu těsně vyhrál a také se těsně ubránil stovce inkasovaných bodů.

Evropská liga basketbalistek - 4. kolo:

Skupina B (Praha - hala Královka):

USK Praha - Fenerbahce Istanbul 70:99, Gdyně - Lyon 76:79

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Nymburk prošel do osmifinále LM z druhého místa

Basketbalisté Nymburka podlehli v závěrečném 6. kole základní skupiny B tureckému celku Tofas Bursa 97:103 a postoupili do osmifinálové fáze Ligy mistrů ze druhého místa. Soupeř pořadí v tabulce ovládl, francouzský Dijon i přes výhru na Kypru nad Keravnosem klesl při shodném zisku 10 bodů vinou nejhoršího skóre ze vzájemných zápasů na nepostupovou třetí příčku v minitabulce tří týmů.

Soupeře pro osmifinálovou skupinu se tým trenéra Orena Amiela dozví při losování 2. února. Další sérii zápasů začne šestnáctinásobný český šampion přesně o měsíc později.

Úvod utkání patřil Omaru Prewittovi, který se rozehrál dvěma trojkami, za čtyři minuty měl na kontě 12 bodů a zařídil vedení 15:8. Nymburk v první čtvrtině vedl i o deset bodů, ale Tofas bojující o klíčovou výhru se ve druhé části přiblížil i na dva.

Domácí už ale soupeře do vedení v první polovině utkání nepustili. Na rozdíl od něj hráli s jistotou, že jim při shodě okolností vezme postup jen porážka téměř o 60 bodů. Nymburk dokonce ke konci druhé čtvrtiny podruhé v utkání unikl i do desetibodového náskoku.

Touha Tofasu po play off ale vyústila ve třetí desetiminutovce v obrat. Týmy se pak přetahovaly o nejtěsnější vedení. Domácí šli ještě do vedení 87:82, ale soupeř odpověděl sedmibodovou šňůrou a vybojoval vítězství. Zařídil ho 27 body Tomislav Zubčič. Domácím nestačilo Prewittových 24 bodů.

Basketbalová Liga mistrů - 6. kolo:

Skupina B:

ERA Nymburk - Tofas Bursa 97:103 (30:26, 57:52, 78:79)

Nejvíce bodů: Prewitt 24, Hruban 17, Dalton 15 - Zubčič 27, Akoon-Purcell 23, Christon 19. Fauly: 21:30. Trestné hody: 41/31 - 28/19. Trojky: 14:10. Doskoky: 38:33.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Kandidát na ministra zahraničí USA Blinken: Čína je největší diplomatickou výzvou Spojených států

Čína je bezpochyby největší diplomatickou výzvou pro USA ze všech světových zemí. Na slyšení v Senátu to dnes řekl kandidát na ministra zahraničí v nastupující administrativě Joea Bidena Antony Blinken. Naléhavou zodpovědností USA je podle něj zabránit Íránu v nabytí jaderných zbraní, k návratu Spojených států k jaderné dohodě s Teheránem z roku 2015 však podle něj v blízké budoucnosti nedojde.

Dosluhující prezident Donald Trump podle Blinkena učinil správně, když zaujal tvrdý postoj vůči Číně, protože ta pod vedením prezidenta Si Ťin-pchinga začala dávat jasně najevo svou asertivitu a snahu stát se vůdčí světovou velmocí. Kandidát na funkci šéfa diplomacie však vyjádřil nesouhlas s Trumpovou strategií.

"Musíme čelit Číně z pozice síly, ne slabosti," řekl Blinken, což podle něj znamená "spolupracovat se spojenci, a ne je pomlouvat, podílet se na chodu mezinárodních institucí a vést je, namísto toho, abychom z nich ustupovali". Kandidát na ministra zahraničí rovněž prohlásil, že podle jeho názoru existuje základ pro vybudování takového postoje vůči Číně, s nímž budou souhlasit zástupci obou hlavních politických stran.

USA jsou podle něj připraveny vrátit se k jaderné dohodě světových mocností a Íránu o omezení íránského jaderného programu (JCPOA), od které Trump odstoupil. Podmínkou je však to, aby Teherán začal znovu respektovat závazky, které mu dohoda ukládá. "Od toho jsme ještě daleko," poznamenal.

Zdroj: ČTK
Další zprávy