O netradičním dárku ke 100. výročí nezávislosti Finska uvazuje norská vláda. Svému sousedovi možná nadělí vrchol hory Halti. Informoval o tom deník The Guardian.
Norská premiérka Erna Solbergová tento týden ve veřejnoprávní televizi NRK uvedla, že vláda v Oslu se v záležitosti ještě nerozhodla. "Ale zabýváme se tím," dodala.
Za nápadem darovat k výročí vyhlášení nezávislosti na Rusku, jež Finsko oslaví 6. prosince 2017, vrchol Halti stojí bývalý kartograf Björn Geirr Harsson. Harsson prohlásil, že když v roce 1972 pozoroval oblast hory Halti z letadla, byl překvapen, "proč proboha Finové její vrchol nedostali".
V loňském roce Harsson poslal ministerstvu zahraničí dopis s příslušným návrhem, přičemž poukázal na to, že jeho země by ztratila pouhých 0,015 kilometru čtverečního svého území.
Na podporu tohoto nápadu byla v Norsku spuštěna internetová kampaň a postavila se za něj i řada místních představitelů. Facebookovou stránku vyzývající stoupence umožnit "Finsku přepsat při 100. výročí učebnice zeměpisu i dějepisu", kterou založil Harssonův syn žijící v USA, označilo symbolem To se mi líbí již 14 tisícům lidí.
Tento vrchol "by byl skvělým dárkem našim sousedům", uvedl Svein Leiros, starosta města Kaafjord, který spolu s dalšími politiky z oblasti rovněž poslal vládě v Oslu dopis vyjadřující nadšenou podporu plánu. "A hornaté Norsko přitom o moc nepřijde, mocný vrchol Galdhöpiggen se tyčí do výše 2469 metrů," podotkl Leiros s poukazem na nejvyšší horu Norska.
Halti se svými 1365 metry není na seznamu 200 nejvyšších hor Norska, ve Finsku by se ale nejvyšší horou stala. V současnosti je největším finským horským velikánem hora Ridnitšohkka měřící 1316 metrů. Nejvyšším bodem ve Finsku je ovšem nyní jeden z výběžků hory Halti zvaný Hálditšohkka (1324 m).
Hranice, vytyčená jako rovná čára v 50. letech 18. století, byla "z geografického hlediska nelogická", tvrdí kartograf Harsson, podle něhož je nešťastné a nespravedlivé vůči Finsku, že nejvyšší bod na jejím území není ani skutečný horský vrchol.
Harssonovo nadšení ale nesdílejí všichni. Poslanec Michael Tetzschner listu Aftenposten letos v rozhovoru řekl, že se mu plán zdá "matoucí" a že ho považuje za "vtip". Zdůraznil přitom, že norská ústava "jasně zakazuje předání jakékoli části norského území jiné vládě".
Na nedělitelnost norského území, která je zakotvena v ústavě, poukázalo v reakci i norské ministerstvo zahraničí.
Ale Öyvind Ravna, který vyučuje právo na norské arktické univerzitě, deníku Aftenposten řekl, že ústava se na drobné úpravy hranice nevztahuje. Připomněl přitom, že norská hranice s Finskem i Ruskem se v poslední době posunula v reakci na změny koryt řek a polohy ostrůvků.
Veřejnost v obou zemích se k návrhu staví převážně kladně. Snad s jedinou námitkou přišli původní obyvatelé Sámové (Laponci), jejichž sobí stáda volně přecházejí norsko-finskou hranici a kteří tvrdí, že by toto území nemělo patřit ani jedné zemi.
