reklama
 
 

Nobelovku za bizarní výzkum získaly studie o sexualitě krys nosících slipy nebo o drbání na rameni

23. 9. 2016 20:00
Americká Harvardova univerzita ve čtvrtek již potřiadvacáté udělila ceny za bizarní vědecké bádání Ig Nobels. Letos ocenila švédského badatele, který napsal trilogii o chytání polétavého hmyzu, organizátory hry piškvorky, nebo egyptského lékaře za studii o pohlavním životě hlodavců navlečených do spodního prádla. Laureáti od poroty dostali peněžitou odměnu ve výši deseti bilionů dolarů, cena byla ovšem vyplacena v prakticky bezcenných zimbabwských bankovkách.

Už třiadvacátý ročník udělování takzvaných Ig Nobels, cen za bizarní vědecké bádání, uspořádala ve čtvrtek americká Harvardova univerzita. Mezi oceněnými je švédský badatel, který napsal trilogii o chytání polétavého hmyzu, nebo egyptský lékař za studii o pohlavním životě krys navlečených do spodního prádla.

Cenu si letos odnesli i organizátoři hry piškvorky, do níž se zapojili mimo jiných čtyři držitelé skutečných Nobelových cen. Laureáti od poroty dostali peněžitou odměnu ve výši deseti bilionů dolarů. Cena byla ovšem vyplacena v prakticky bezcenných zimbabwských bankovkách.

Švéd Fredrik Sjöberg svou trilogii věnoval chytání dvoukřídlého hmyzu pestřenek, známých jako vosičky. Knihu psal patnáct let. "Je to skutečně správná věc, když napíšete knihu o něčem, co doopravdy znáte," řekl novinářům Sjöberg, který žije na liduprázdném švédském ostrově. Jeho dílo se ovšem v severské zemi stalo hitem a první díl už byl přeložen do angličtiny.

Krysy oblečené v polyestere jsou sexuálně méně aktivní

Egypťan Ahmad Šafik navlékl své hlodavce do spodního prádla zhotoveného z polyesteru, bavlny a vlny, aby zjistil, jak různé tkanivo ovlivňuje jejich sexuální apetit. Profesor káhirské univerzity přišel na to, že krysy se spodkami z polyesteru a jeho směsí s bavlnou jsou méně aktivní, zřejmě kvůli vyššímu elektrickému náboji látky. Egypťan doporučil, aby jeho badatelské výsledky byly uplatněny na lidech.

Zajímavý objev ohlásil vědecký tým z německé univerzity v Lübecku. Zjistil, že pokud má pokusná osoba vyrážku na jednom rameni, může se postavit před zrcadlo a ulevit si od svědění drbáním na druhém, zdravém rameni. Postižené rameno zůstane bez újmy a pacientovi je prý lépe.

Psi začínají být největším spojencem člověka v boji s rakovinou prostaty. Svým čichem ji dokážou zjistit lépe než stávající metoda. Vědcům to nestačí, chtějí vyvinout umělý čenich. | Video: Reuters |  03:49

autor: ČTK | 23. 9. 2016 20:00

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama