Číslo 16 už nežije. V Austrálii uhynul nejstarší známý pavouk, bodla ho vosa

ČTK ČTK
30. 4. 2018 10:50
Sklípkan zvaný jako číslo 16 zemřel ve věku 43 let. Vědcům umožnil, aby se dozvěděli více o chování pavouka, který se vyskytuje po celé Austrálii, včetně soukromých zahrad.
Gaius villosus
Gaius villosus | Foto: Toby Hudson / Wikimedia Commons

Nejstarší známý pavouk na světě uhynul v Austrálii v úctyhodném věku 43 let. Oznámila to agentura AFP s odvoláním na místní vědce. Pavouk zvaný jako číslo 16 nicméně podle nich neuhynul stářím, ale bodnutím vosou.

Dotyčný pavouk, latinsky zvaný Gaius villosus, z podřádu sklípkanů, daleko překonal předchozí rekord. Ten držela 28letá mexická tarantule, alespoň podle studie publikované v časopise Pacific Conservation Biology Journal.

"Podle našeho názoru je to nejstarší exemplář pavouka, který byl sledován. Jeho dlouhá historie nám dovolila dozvědět se více o chování těchto pavouků a populační dynamice," řekla výzkumnice Leanda Masonová z univerzity v Curtinu na západě Austrálie.

"Číslo 16" bylo objeveno v roce 1974, kdy australská specialistka na pavouky Barbara Yorková Mainová, které je nyní 88 let, začala s výzkumem sklípkanů v regionu Wheatbelt na západě země.

"Díky Barbařině rozsáhlému výzkumu jsme dokázali zjistit, že dlouhověkost sklípkanů je dána jejich biologickým cyklem a zejména způsobem, jakým žijí v buši, jejich usedlou povahou a jejich metabolismem," dodala Masonová.

Zmíněný pavouk byl zkoumán v přirozeném prostředí. Samičky sklípkanů tráví většinu svého života ve stejné noře a její blízkosti. Vědci toto místo označili a pravidelně pozorovali.

Výzkum také umožnil lépe pochopit, jak člověk tyto druhy ohrožuje, včetně globálního oteplování a odlesňování.

Sklípkani obvykle žijí pět až 20 let. Pro lidi nepředstavují velkou hrozbu, jejich kousnutí ale může být bolestivé.

 

Právě se děje

před 3 minutami

Lichtenštejnové neuspěli u Ústavního soudu ve sporu o 600 hektarů lesa u Říčan

Nadace knížete z Lichtenštejna neuspěla u Ústavního soudu ve sporu s Českou republikou o les u středočeských Říčan. Soud odmítl stížnost nadace proti předchozímu verdiktu o nevydání 600 hektarů říčanského lesa Lichtenštejnům. V tiskové zprávě to oznámil mediální zástupce nadace Michal Růžička. "Nadace knížete z Lichtenštejna proto využije všechny dostupné prostředky k dosažení spravedlnosti u mezinárodních soudů a mezinárodních institucí," uvedl Růžička.

Lichtenštejnský knížecí rod se snaží získat zpět majetek, o který přišel na základě Benešových dekretů po roce 1945. Podle dřívějších informací Hospodářských novin jde zhruba o 60 tisíc hektarů převážně lesů.

Lichtenštejský kníže František Josef II. se podle československých soudů přihlásil ve 30. letech 20. století k německé národnosti, a proto jeho majetek propadl po druhé světové válce státu na základě Benešových dekretů. Nadace, která spravuje část majetku Lichtenštejnů, ale uvádí, že kníže byl občanem Lichtenštejnska, které bylo ve válce neutrální. Kritizuje proto zamítnutí ústavní stížnosti. "Nadace shledává, že toto rozhodnutí ÚS opakuje pošlapávání práv Nadace knížete z Lichtenštejna na ochranu majetku," sdělil dnes za nadaci Růžička.

Další zprávy