"V dnešních brzkých ranních hodinách v torontské nemocnici dobojovala svůj statečný boj paní Zdena Salivarová Škvorecká," uvedla diplomatka Vamberová. Salivarové bylo 91 let.
Podle vyjádření konzulky se jedná o možném převezení ostatků Salivarové i jejího zesnulého manžela Josefa Škovereckého do České republiky.
Město Náchod bude usilovat o pohřbení Zdeny Salivarové a svého rodáka Josefa Škvoreckého v Náchodě. Jedná o tom s neteří Zdeny Salivarové, řekla mluvčí města Nina Adlof.
Náchod usiluje o převezení ostatků obou manželů
"Náchod si jejich odkazu nesmírně váží. Nyní cítíme ještě silněji, že právě Náchod je místem, kam oba manželé patří. V budoucnu proto chceme s úctou a v součinnosti s nejbližšími usilovat o to, aby zde našli společný odpočinek. Již nyní jsme v kontaktu s neteří paní Zdeny a podnikneme veškeré potřebné kroky," uvedlo vedení radnice v prohlášení.
Představitelé města v něm současně vyjádřili soustrast rodině, přátelům a všem, kterým byla Zdena Salivarová blízká.
"Paní Zdena stála po boku svého manžela nejen v osobním životě, ale i v nelehkých dobách exilu. Společně založili v Kanadě nakladatelství 68 Publishers, které se stalo symbolem svobody slova a mostem mezi českou literaturou doma i v zahraničí," uvedla radnice.
Podle vyjádření Vamberové se zatím pohřeb Salivarové v Kanadě neuskuteční. Neteř Salivarové Zuzana Novotná si podle diplomatky přeje převést ostatky obou manželů do České republiky. Vyjádření Novotné se zatím nepodařilo získat. V Náchodě má Škvorecký symbolický hrob. V Torontu se 18. září uskuteční dlouho plánované představení Švandova divadla Dívenka na trampolíně, které je věnované životnímu příběhu Salivarové a Škvoreckého.
Do exilu v USA a později v Kanadě odešla s manželem a spisovatelem Josefem Škvoreckým v roce 1969. Salivarová v Torontu spolu s ním založila nakladatelství Sixty-Eight Publishers, které se zaměřovalo na díla autorů zakázaných tehdejším československým režimem. Nakladatelství vydalo na 230 knih doma zakázaných autorů. Svou činnost nakladatelství ukončilo v roce 1993.
Vedle toho Salivarová i řadu knih napsala. V roce 1990 dostala Řád Bílého lva III. stupně.
Jak uvádí česká Wikipedie, Salivarová stála od začátku v čele nakladatelství, přičemž na starost měla většinu činností: zastupovala např. odbornou a technickou redakci, věnovala se rovněž grafické úpravě. Při své práci používala pseudonym Věra Držmíšková.
S manželem se v tirážích knih podepisovali jmény svých literárních postav nebo využívali politicky známá jména, která různě upravovali.
Kromě nakladatelství Škvorečtí spoluvydávali a redigovali kulturní přílohu časopisu Telegram s titulem Parabola (1971-1975). Kvůli svým exilovým aktivitám byli v roce 1978 Škvorečtí zbaveni československého občanství.
Roku 1990 byla společně s Josefem Škvoreckým poctěna Řádem Bílého lva III. třídy za zásluhy o českou literaturu ve světě. V roce 1992 jí byl udělen čestný doktorát University of Toronto.
