Zemřel Vladimír Renčín, slavný karikaturista a autor tisíců kreslených vtipů. Bylo mu 75 let

ČTK ČTK
Aktualizováno 4. 10. 2017 21:06
Ve věku 75 let zemřel ve středu slavný karikaturista, ilustrátor, kreslíř a autor nespočtu humorných kreseb a vtipů Vladimír Renčín. Informovala o tom Česká televize. Svým svérázným humorem přispíval do mnoha periodik. Jeho veselé, dobrácké a moudré postavičky Dlabáčka, Rambouska, Marie a další zná téměř každý, děti zase znají z večerníčků jeho Zvířátka pana Krbce. Za svou celoživotní práci dostal v roce 2011 dokonce od Václava Klause medaili Za zásluhy. Renčínovy kresby vyšly ve dvacítce knih, na desítkách dalších knih se podílel jako ilustrátor. Mimo jiné je také spoluautorem divadelní hry Nejkrásnější válka a autorem příležitostné řady známek z roku 1995.
Vladimír Renčín.
Vladimír Renčín. | Foto: ČTK

Slavný kreslíř, karikaturista a ilustrátor Vladimír Renčín zemřel ve středu ve věku 75 let, informovala o tom Česká televize. Svým svérázným humorem originálně glosoval současnost v novinách a časopisech několik desítek let.

Jeho veselé, dobrácké a moudré postavičky Dlabáčka, Rambouska, Marie a další zná téměř každý, děti zase znají z večerníčků jeho Zvířátka pana Krbce. Renčínovy kresby vyvolávají úsměv i zamyšlení.

Jeho kresby se počítají na tisíce. Inspiraci pro ně čerpal ze života, naslouchal lidem kolem sebe, četl knížky, noviny, sledoval televizi. Jeho humor byl břitký, ale inteligentní a kultivovaný, leckdy až filozofický. Vždy v něm jde o postoj a myšlenku.

Známky Vladimíra Renčína z roku 1995
Známky Vladimíra Renčína z roku 1995 | Foto: ČTK

Rodák z Peček na Kolínsku strávil většinu života v Hradci Králové. Vystudoval ekonomickou školu a již jako osmnáctiletému mu vyšla první kresba v Zemědělských novinách. Po vojně se zacvičoval v Novinách Jablonecka a v chomutovském Nástupu.

V roce 1965 se stal profesionálním výtvarníkem. Proslul dlouholetou spoluprací s časopisy Mladý svět a Dikobraz, novodobě s Lidovými novinami, MF Dnes a Právem. Pracoval i pro řadu zahraničních periodik, jeho ilustrace vycházely například v německých Die Zeit a GEO, v britském časopise New Scientist nebo americkém Time.

Renčínovy kresby vyšly ve dvacítce knih, na desítkách dalších knih se podílel jako ilustrátor. Mimo jiné je také spoluautorem divadelní hry Nejkrásnější válka a autorem příležitostné řady známek z roku 1995.

Ani v době totality se nebál ironizovat a demaskovat tehdejší oficiální stupiditu. A i když se snažil pohybovat "v mezích zákona", nevyhnuly se mu ani zákazy publikování.

"S velkým napětím jsem čekal na reakci komunistů, když vyšla moje první kresba v americkém týdeníku Time. To bylo tehdy něco docela neobvyklého," řekl před svými pětašedesátými narozeninami v rozhovoru pro ČTK.

Kupodivu skoro největší "opletačky" však prý měl s Václavem Klausem: "Několik mých kreseb si vzal dost osobně, ačkoli osobní snad byla jen ta s textem 'Češi, nekraďte nám tady pera'."

Předloni vydal Renčín k šestistému výročí upálení Jana Husa knihu s příznačným názvem: Husité, husáci a my. A před časem musel kvůli těžké nemoci s pravidelným kreslením vtipů přestat.

Za sebou má více než stovku samostatných výstav a je držitelem řady ocenění, včetně medaile Za zásluhy, kterou převzal z rukou tehdejšího prezidenta Václava Klause v roce 2011 jako "jeden z nejvýznamnějších českých kreslířů, karikaturistů a ilustrátorů".

Autor, jehož vtipy spolehlivě rozechvívají bránice čtenářů všech generací, se však prý vlastním kresbám sám nikdy nesmál.

 

Právě se děje

Další zprávy