Umělec zesnul po krátké nemoci doma na newyorském Manhattanu, informovala agentura AP s odvoláním na jeho agenta.
Benny Golson koncertoval déle než sedm dekád. Za tu dobu stihl spolupracovat s některými z největších hvězd žánru, jako byli trumpetista Dizzy Gillespie, vibrafonista Lionel Hampton nebo saxofonista John Coltrane. Patřil spíše k tradicionalistům. Kritizoval avantgardisty nebo hráče, kteří podle něj upřednostňují techniku nad obsahem.
Zvlášť výrazně se Golson zapsal jako autor. Složil mimo jiné píseň I Remember Clifford napsanou v roce 1956 poté, co jeho přítel a trumpetista Clifford Brown zemřel při autonehodě ve věku pouhých 25 let. Golsonovu kompozici Killer Joe už v roce 1969 nahrál Quincy Jones, zatímco Miles Davis natočil jeho Stablemates.
Filadelfský rodák Golson se od devíti let učil na klavír, ve čtrnácti poprvé vzal do ruky saxofon. Ještě jako student střední školy začal vystupovat, mimo jiné po boku kamaráda z dětství Johna Coltranea. V době, kdy Golson nastoupil na Howardovu univerzitu ve Washingtonu, už i komponoval. "Nechtěl jsem jenom hrát na tenora, chtěl jsem i psát," vysvětloval.
Poprvé na sebe upozornil v big bandu Dizzyho Gillespieho nebo jako člen skupiny Jazz Messengers bubeníka Arta Blakeyho. Na její oceňované desce Moanin' z roku 1958 se nachází šest skladeb, z nichž Golson napsal čtyři. O rok dříve zase trumpetista Lee Morgan vydal album, na kterém je všech pět skladeb Golsonových, upozorňuje deník New York Times.
V roce 1959 založil Golson s trumpetistou Artem Farmerem své nejznámější uskupení, šestičlenný Jazztet. V této podobě vydrželo tři roky a pomohlo mimo jiné nastartovat kariéru klavíristovi McCoy Tynerovi, jenž pak od Golsona zamířil rovnou ke známějšímu Johnu Coltraneovi.
V další dekádě se Golson přesunul do Los Angeles, kde podobně jako toho času Quincy Jones především skládal, mimo jiné hudbu k televizním seriálům Mannix nebo původnímu Mission: Impossible z roku 1966. V roli aranžéra pracoval pro zpěvačky Peggy Lee a Dusty Springfield nebo jazzového pěvce Loua Rawlse.
V 70. letech začal Golson po delší pauze opět pravidelně vystupovat jako saxofonista. Začátkem 80. let s Artem Farmerem obnovili svůj Jazztet, se kterým vyrazili také na světové turné a zaznamenali střídmý úspěch.
Od této doby už hudebník vystupoval pravidelně, a to až do posledních let. Roku 1999 byl hostem 16. ročníku Československého jazzového festivalu v Přerově. V červnu 2010 přijel znovu na pozvání cyklu Jazz na Hradě, který pořádal tehdejší prezident Václav Klaus. Na terase Jízdárny Pražského hradu saxofonistu doprovodili pianista Kirk Lightsey, kontrabasista Gilles Naturel a bubeník Doug Sides.
V listopadu 2019, kdy mu bylo 90 let, pak Benny Golson přijel do pražského klubu Jazz Dock, kde jej doprovodili klavírista Antonio Faraò, kontrabasista Ira Coleman a bubeník Mike Baker.
Krátce nato ale začala pandemie koronaviru, během níž Golson definitivně přestal koncertovat, poznamenává agentura AP. Podle ní ještě v této době saxofonista, jenž roku 2016 vydal autobiografii, poskytl rozhovor autorům dokumentárního filmu nazvaného Benny Golson: Looking Beyond The Horizon.
Dle svého agenta Jasona Franklina muzikant před několika týdny viděl hrubý sestřih a pochvaloval si ho. "Udělalo mu to radost," řekl agent, který pro něj pracoval déle než čtvrt století.
Benny Golson měl na kontě desítky studiových alb pod vlastním jménem. V roce 2004 si také zahrál sám sebe ve filmu Terminál režiséra Stevena Spielberga.
V tomto komediálním dramatu hrdina ztvárněný Tomem Hanksem letí z fiktivní východoevropské země do New Yorku, právě aby získal Golsonův autogram. Jeho cílem je mít podpisy všech jazzových muzikantů, kteří se roku 1958 objevili na slavné fotografii Arta Kanea z newyorského Harlemu nazvané A Great Day in Harlem.
"To bylo úplně poprvé, co se sešlo tolik hudebníků kvůli jedné fotce. Navíc v deset ráno. Myslel jsem, že to bude rychle odbyté, nakonec jsme tam ale byli dobrých šest hodin, možná více," vzpomínal Golson v rozhovoru pro stanici Český rozhlas jazz. "Pomohlo to mojí kariéře, začal jsem hodně nahrávat," pochvaloval si fotografii.
Z celkem 57 hudebníků zachycených na tomto snímku už po Golsonově smrti nyní žije jen saxofonista Sonny Rollins, který začátkem měsíce oslavil 94. narozeniny.
Právě na scénu z filmu The Terminal v neděli zavzpomínal známý hollywoodský herec Steve Martin, když se ke Golsonově úmrtí vyjádřil na sociální síti X. "Díky za všechnu tu skvělou hudbu," napsal.
