"Odešel básník, který prošel vlivy avantgard a odhodil je, aby se vrátil k základům evropské poetiky a duchovnosti. Básník sonetu a hexametru. Básník katolicismu a erotismu. Básník Moravy a monarchie," píše Knihovna Václava Havla v krátké vzpomínce.
Jiří Kuběna, který se narodil 31. května 1936, patřil k našim nejvýraznějším básníkům, sám přitom zdůrazňoval, že k moravským. Za komunismu přitom vycházely jeho básně hlavně jako bibliofilie, strojopisy, samizdaty, případně v časopisech. Prostějovský rodák, vlastním jménem Paukert, spolupracoval už v 50. letech s vrstevníky Václavem Havlem či Josefem Topolem. Po srpnu 1968 ale dlouho vydávat nesměl a normalizační izolaci prožil hlavně v samizdatu.
JIŘÍ KUBĚNA (1936–2017) Ve věku 81 let zemřel Jiří Kuběna, historik umění a básník, představitel generace tzv. šestatřicátníků. Odešel básník, který prošel vlivy avantgard a odhodil je, aby se vrátil k základům evropské poetiky a duchovnosti. Básník sonetu a hexametru. Básník katolicismu a erotismu. Básník Moravy a monarchie. Básník hradní pán. Básník oslavitel.
Zveřejnil(a) Knihovna Václava Havla dne 10. Srpen 2017
Větší příležitosti se autorovi otevřely po pádu komunistického režimu. Po listopadu 1989 vydal řadu knih, včetně devítisvazkového Díla. "Kuběnovo úsilí spojit náboženskou exaltovanost a patos katolického řádu s avantgardními postupy dává jeho poezii apelativní gestaci a dramatičnost," píše se o něm ve Slovníku české literatury.
Kuběna vyrůstal v Praze, koncem 40. let se ale rodina přestěhovala do Brna, kde vystudoval dějiny umění. Už od poloviny 50. let spojil svůj život s hradem Bítov, kde nejen prováděl turisty, ale také pořádal setkání českých a moravských básníků i výstavy předních výtvarníků. "Dá se říci, že Bítov stvořil mě a já zase Bítov," řekl před několika lety Kuběna, který mezi roky 1994 a 2006 působil na hradě i jako kastelán a podílel se na jeho generální obnově.
