Do širokého povědomí se zapsal v 60. letech jako "rozhněvaný mladý muž" sbírkou básní Obrana vlků, ve které kritizoval skeptickou společenskou náladu poválečného Německa. Platil za světově uznávaného básníka i esejistu, jenž svoji tvorbu stavěl na empatii a znalosti prostředí, citlivosti vůči politické i společenské realitě.
Pro jeho teoretické práce byla typická výbojnost proti jevům, které považoval za patologické - válce, hladu, plýtvání či poživačnosti. V češtině vyšla jeho díla Slepecké písmo, Ach, Evropo!, Jed nebo Historie mraků.
Své poslední dílo nazvané Fallobst (Padané ovoce) vydal u příležitosti devadesátin. Znovu se v něm vyjadřoval k aktuálním tématům, například k migraci. Napsal, že navzdory všem konfliktům a těžkostem by bez ní každá lidská společnost pustla. "Bez přistěhovalců a emigrantů by naše literatura a náš jazyk byly jako zoufalé domácí utkání," napsal.
Enzensberger varoval před podle něj neblahým propojením zpravodajských služeb a internetových koncernů. "Roli dozorců a donašečů převzaly miliony kamer a mobilních telefonů," uvedl. V Padaném ovoci se zamýšlel také nad stářím. Napsal, že "si připadá jako pneumatika, ze které neustále uniká vzduch" a mluvil o "umění, jakým je pomalu a co možná nejvíce nenápadně se rozloučit se životem".
Obchod na černém trhu
Enzensberger se narodil v roce 1929. Po skončení druhé světové války obchodoval na černém trhu, aby se jeho rodina uživila. Překládal pro americké a britské okupační armády. Studoval germanistiku a filozofii na německých školách, později také na francouzské Sorbonně. Začátkem 60. let byl lektorem ve významném frankfurtském nakladatelství Suhrkamp.
Enzensbergerova bibliografie čítá kromě prózy, poezie, divadelních her a filmových scénářů také mnoho článků, studií a esejů. Významné jsou jeho překlady z francouzštiny, angličtiny, španělštiny a severských jazyků. Od 60. let se podílel na vydávání literárních periodik.