Zemřel Karel Černý, oscarový architekt Formanova Amadea

ČTK ČTK
Aktualizováno 5. 9. 2014 22:20
Černý stojí i za výpravami filmů Cesta do pravěku či Hoří, má panenko, podílel se také na seriálu Hříšní lidé města pražského.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČTK

Praha / Tábor - Ve věku 92 let zemřel filmový architekt Karel Černý, který v roce 1985 získal Oscara za film Miloše Formana Amadeus. Zemřel doma, v Táboře, řekl jeho zeť Lubomír Nezbeda.

"Talent, nasazení a smysl pro detail architekta Černého měly velký podíl na úspěchu nejen Amadea. Byla radost s ním pracovat," sdělil ČTK režisér Amadea Miloš Forman, jehož snímek získal osm Oscarů včetně nejlepší režie.

Karel Černý pracoval na téměř stovce filmů, stovce televizních inscenací, 15 seriálech a šesti desítkách krátkých snímků a reklam. S Karlem Kachyňou se setkal u pěti filmů, v roce 1953 se s Karlem Zemanem podílel na mezinárodně ceněné trikové Cestě do pravěku. O deset let později se poznal s Milošem Formanem a počínaje Černým Petrem spolupracoval na všech jeho filmech, natočených v tehdejším Československu.

Když chtěl Forman dělat Amadea, oslovil ho znovu. Kvůli tomuto projektu se v Praze nákladně upravovaly interiéry historických budov. V roce 1985 se pak zúčastnil oscarového ceremoniálu. Měl pocit, že byl pozván jen formálně, ale nakonec to byl Amadeus, který získal osm prestižních sošek, z nichž jedna patřila právě jemu.

"Karel Černý byl pro mě výborný kamarád a jako profesionál byl architekt číslo jedna," vzpomněl na svého kolegu výtvarník Theodor Pištěk, který získal takém Oscara za práci na Amadeovi. "V Amadeovi na něm ležela hlavní tíha, byl přiřazen k designérce, která o Evropě a dané době příliš mnoho nevěděla a Karel se toho zhostil dokonale," řekl.

"Karel Černý pracoval jako profesionál na desítkách barrandovských filmů od 50. do 80. let. Na některých filmech si jeho práce člověk na první pohled ani nevšimne, třeba Intimní osvětlení Ivana Passera působí jako minimalistický film, ve kterém všechno slouží komicky gradovaným pointám, ale film je tak dobrý i díky zdánlivé neviditelnosti práce architekta," řekl ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant.

Miloš Forman - Amadeus, 1984
Miloš Forman - Amadeus, 1984 | Foto: Warner Bros

Totéž se dá podle něj říci o Formanově filmu Hoří, má panenko. "Amadeus, za kterého získal Černý Oscara, je naopak výtvarně opulentní - ale i v tomto případě je úspěch díla založen na souhře všech tvůrčích profesí. Černého architektonická a scénografická práce ve filmu nám připomíná, že film je kolektivní dílo, ve kterém se všechny možné profese setkávají tak, aby sloužily společnému výsledku," připomíná.

Rudá záře nad Kladnem i major Zeman

Kromě Amadea dal tento ve své době velmi žádaný architekt podobu řadě dalších filmů, v 70. letech pracoval ročně i na více než deseti snímcích či televizních seriálech.

Černého jméno je tak k nalezení v titulcích Krále Šumavy (1959) nebo Formanových Lásek jedné plavovlásky (1965). Podobu dal i kulisám série o rodině Homolkových, úspěšnému detektivnímu seriálu Hříšní lidé města pražského (včetně navazujících celovečerních filmů) nebo Nebeským jezdcům o československých pilotech RAF.

Nejvíce práce měl Karel Černý v 70. let, kdy kromě režimních a tendenčních filmů jako Rudá záře nad Kladnem (1974) nebo Když Praha povstala (1975) pracoval i na diváky dodnes oblíbených komediích Marie Poledňákové Jak vytrhnout velrybě stoličku (1977) a Jak dostat tatínka do polepšovny (1978).

Jako výtvarník se podílel také na televizních seriálech 30 případů majora Zemana (1974), My všichni školou povinní (1984) nebo v česko-německé koprodukci natočené sérii o Lucii, postrachu ulice (1984).

Koncem 80. let začal Černý náročnou práci u filmu pomalu opouštět, přesto ale ještě navrhl například výpravu a dekorace seriálu Území bílých králů (1989) nebo komedie Trhala fialky dynamitem (1992). Později pracoval na několika televizních snímcích a jako poslední dílo uvádí jeho filmografie česko-řecký snímek Podzimní návrat (2001).

Začátkem 90. let se měl díky dobovým zkušenostem podílet i na výpravě muzikálu Rebelové, odehrávajícího se v roce 1968, ovšem odmítl.

"Ač nerad, musel jsem odříci... Režisér Filip Renč si přál dekorace, jaké jsme dělávali v šedesátých letech, jenže my měli tři týdny na klip písničky Dáme si do bytu, dáme si vázu, kdežto dnes je tempo mnohem rychlejší...," řekl před dvanácti lety, když k osmdesátým narozeninám přebíral medaili od ministra kultury.

Místo toho už Černý, který v roce 2013 získal Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii, mladším kolegům jen občas radil a také učil na filmové škole v Písku.

Trochu si přitom stěžoval na to, že filmoví architekti dnes mají mnohem méně práce než ve své době on a jen obtížně tak sbírají zkušenosti.

Začátky s Lídou Baarovou

Černý, který se narodil 7. dubna 1922 v Plzni, přitom prošel filmovou branží od píky. Začínal jako komparzista na prázdninách v Bechyni, kde se v roce 1939 natáčel film Ohnivé léto s Lídou Baarovou. Jako statista si přivydělával i během studií architektury a za války pak začal dělat u filmu další pomocné práce.

Na přelomu 40. a 50. let pak Černý, o kterém vznikl jeden z dílů cyklu GEN, začal dráhu filmového architekta. První snímek, pod jehož podobou byl podepsán, se jmenoval Jeden ze štafety (1949) a vyprávěl o Emilu Zátopkovi.

Od Černého Petra (1963) pak byl u všech českých filmů Miloše Formana a jejich spolupráce mu nakonec vynesla Oscara. Za svou práci získal řadu cen, sám si ale cenil jen zlomku. "Je tak patnáct dvacet filmů, za něž se ani nemusím v nejmenším stydět," řekl Černý v jednom rozhovoru.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 14 minutami

OECD varuje při zotavování ekonomiky před předčasným koncem státní pomoci

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zvýšila inflační výhled a varuje před předčasným koncem pomoci ze strany vlád a centrálních bank, který by mohl ohrozit zotavování globální ekonomiky. Organizace to uvedla na úterní digitální tiskové konferenci, kde zveřejnila ekonomický výhled se zaměřením na skupinu největších ekonomik G20.

Světová ekonomika by podle OECD po loňském poklesu o 3,4 procenta zapříčiněném pandemií letos mohla vykázat růst o 5,7 procenta. To je o desetinu procentního bodu méně, než OECD uváděla ve své dřívější prognóze. V příštím roce by pak měl růst zpomalit na 4,5 procenta, což je o jednu desetinu procentního bodu více, než OECD předpokládala koncem května.

Rychlé obnovování ekonomiky vrací hrubý domácí produkt (HDP) zpět na úroveň před pandemií covidu-19. Přesto ale zůstává aktivita v mnoha rozvíjejících se zemích slabá kvůli nízké proočkovanosti, píše OECD.

Na příští dva roky počítá OECD s vysokou inflací. Růst spotřebitelských cen podle jejího dohadu dosáhne vrcholu ke konci letošního roku, kde se ve skupině 20 hlavních ekonomik vyšplhá na 4,5 procenta. Příští rok by měla inflace v zemích této skupiny zpomalit na 3,5 procenta.

Zdroj: ČTK
před 23 minutami

Britská policie oznámila, že obvinila třetího Rusa v případě pokusu o vraždu bývalého dvojího agenta Sergeje Skripala v Salisbury v roce 2018.

Zdroj: ČTK
před 46 minutami

Počet plně zaměstnaných lidí v zemědělství klesl za 20 let téměř o polovinu, uvedl ČSÚ

Pracovníků v zemědělství ubylo za 20 let o 26,9 procenta na 176 815 lidí. Po přepočtení na plně zaměstnané jde o úbytek o 45,3 procenta na 95 372 osob. Na úterní tiskové konferenci ohledně zemědělského sčítání, tedy tzv. Agrocenzu, zástupci Českého statistického úřadu (ČSÚ). V podnicích fyzických osob se zvýšil počet rodinných pracovníků o 4,3 procentního bodu na 38,9 procenta.

Snížila se naopak výměra některých plodin jako pšenice či ječmene na úkor plodin pěstovaných mimo jiné na technické účely, jako jsou kukuřice nebo řepka. "Od roku 2000 se snížil podíl orné půdy ze 75,9 procenta na 70,8 procenta, naopak podíl trvalých travních porostů vzrostl z 22,8 procenta na 28 procent. Rozšířily se výměry vinic, naopak ubylo chmelnic a ovocných sadů. Z plodin pěstovaných na orné půdě přibyly plochy oseté kukuřicí, řepkou nebo sójou na úkor pšenice, ječmene, plodin sklízených na zeleno nebo brambor," upozornil předseda ČSÚ Marek Rojíček.

Zdroj: ČTK
Další zprávy