"Sami jsme se o tom dozvěděli z médií," řekla šéfka společnosti Capella Film, která má ruskou distribuci filmu na starosti.
Podle spekulací médií může zákaz filmu o církvi, sexu a svobodě souviset se skutečností, že politický systém v Rusku se opírá o "svazek trůnu a oltáře", tedy o spojenectví Kremlu s vlivnou pravoslavnou církví. V Rusku, kde homosexualita byla ještě relativně nedávno považována za zločin, sexuální menšiny stále čelí ústrkům a zákony přímo zakazují propagovat "netradiční" modely chování nebo soužití.
V případě snímku o lesbické lásce v italském klášteře v 17. století je podle kritika z ruského serveru Meduza těžké ubránit se dojmu, že nizozemský filmař se od francouzské kinematografie "nakazil hledáním vyššího smyslu či alespoň obsažného poselství". Režiséra ale neopustila ironie a podobně jako ve finále Verhoevenova slavného filmu Základní instinkt si divák nemůže být zcela jist, zda je hrdinka vychytralá manipulátorka, nebo vykolejená fanatička.
"Námitky se nejčastěji točí okolo toho, že film pornograficky předvádí lesbický sex pro potěchu mužů, nebo tvrzení, že první polovinu 17. století líčí jako temný morový středověk. Může to být pravda, stejně jako jiné jednotlivosti," napsal v recenzi pro Aktuálně.cz kritik Pavel Sladký. "Ohromující, scenáristicky i režijně promyšlený mikrokosmos plný nejen víry a řehole, ale také boje o moc se však Verhoevenovi upřít nedá. Natočil autorský velkofilm, jakých je dnes málo," dodal.
Benedettu, která měla premiéru na festivalu v Cannes, minulý měsíc promítal také karlovarský festival. Verhoeven musel i na jihu Francie hájit svůj snímek před kritikou, že je rouhačský.
"Nechápu, jak může být rouhačské něco, co se skutečně stalo," řekl na tiskové konferenci. "Můžete mluvit o tom, jestli to bylo špatné, nebo ne, ale nemůžete změnit historii. Podle mě je slovo 'rouhání' v tomto případě pitomé," dodal.
